Zkusil si srdce mého a navštívils i v noci, ohněm mne pokusils a není nalezena ve mně nepravost, aby nemluvila ústa má. Skutkuov lidských pro slovo rtů tvých. Já sem ostříhala cest tvých. Dokonaj kroky mé v stezkách svých, aby se nepohnuly šlápěje mé. Já sem volala, nebs uslyšal mě, Bože. Nachyl ucho své ke mně a uslyš slova má. Divná učinil milosrdenství svá, kterýž spasení činíš, kteříž úfají v tě, od těch, kteříž se protiví pravici tvé. Ostříhaj mne jako zřítedlnici oka pod stínem křídel tvých, braň mě od tváří nemilostivých. Súžili nepřátelé moji, duši mú obklíčili sú. Tuk svůj zavřeli jsou, ústa jich mluvila sú pýchu. Zavrhše mne nyní, obklíčili jsú mne. Jakožto lev hotový k lovu a štíně lvové přebývaje v skrajšech. Povstaň Pane, předejdi jej a potlač jej, zprosť duši mou od nemilostivého, meč svuoj od nepřátel ruky tvé, Pane od nemnohých. Z země rozděl je v životě jich, z skrýší tvých naplněno jest břicho jich. Nasyceni jsú synuov a ostavili sú ostatky své malitkým svým. Ale já v spravedlnosti zjevím se v opatření tvém. Nasycen budu, když se zjeví sláva tvá.“ I já smutná zdychající zdychám a vždycky chtěci chtěla sem, aby zjevná byla chvála tvá. {Pravda usilovala o utěšení}textový orientátor Usilovala sem od počátku světa, chtíc z lidského pokolení tobě, svatosvatý a najsvětější Pane, utěšení učiniti. Ale škůdce zlá a nepokojná ta Lež, vždy mně se jest protivila, proti mně jsouc, mně mnoho překážky činila, kdež to pomoci tvé, najsvatosvětejší Pane, sem proti ní požívala, kterúžto milost a dobrota svatá vaše při mně a mně ku pomoci mnohé slavné muže jest sílila k odpírání a protivení té Lži a skutkuom jejím, kteříž to mnozí ti mužové trýzněním ohavným biti sú i smrtí svedení. Ale vzala sem z tajnosti moci svatosvaté Svatosti Vaší. Ó, přesvatá Trojice, že Ježíš Kristus na svět přijíti měl a sám se proti té Lži postaviti. V tom má útěcha a naděje najvyžší vždy jest byla k mé svobodě. Jakož pak i tak se jest stalo i naplnilo. {Kristus skrz Lež k smrti přišel před Annášem, Kaifášem a Pilátem}textový orientátor Ale táž Lež svým zle zvyklým obyčejem tomu přesvatosvatému Pánu na světě osobnému, v těle jeho se protivila, až i skrze ni k smrti přišel a odsúzen na muky kříže skrze její lživé a falešné svědectví, kteréž před Annášem, Kaifášem i Pilátem naň jest praveno jí, ješto takové lehké osobě škoda jest, že před svatosvatostí Vaší mluviti se má a zpomínati, ale to bez příčiny není, že se to musí tak díti. Prosím se vší pokorú odpuštění, aby byla má slova bez úrazu svatosvaté Svatosti Vaší, že jí připomínati musím i jmenovati jménem jejím. Neb táž Lež opět znovu, po těch všech svých od počátku světa zlých skutcích, vnově v úřad muoj mně jest vpadla. A v chotě mého od Pána Ježíše Krista teď přísedícího na pravici tvé jest vpadla a v něj se uvázala, ode mne jej lučeci dělí. I mám zámutku dosti, neb smutná jest duše má až do smrti.
{Konstantina Lež ponukla}textový orientátor Jakož není pochybovati, že to všecko, což se jest v Římě stalo od Konstantina Silvestrovi s ponuknutí té Lži, jako Bohu mocnému a pravému známo a vědomo jest. I též žalost má, mé pečování i úsilé, kteréž proto a skrze to a v tom mám. I prosím s najvyžší pokorou, svatosvatý a najsvětější Pane, rač tak milostivě učiniti pro chválu svú nesmírnú, pro mne sirú a tyto sestry mé a tu Lež před se povolati a mne sama Svatú svatostí Vaší slyšeti před osobou svou. Nebo znám, že mi nic platno není, co sem kdy před kým s ní slýchána. Již pak neustydí li se osoby Vaší svatosvaté Svatosti, já před ní do skonání světa pokoje míti nebudu, ani žádné svobody a tu před osobnú osobností Vaší svatosvaté Svatosti, chci jí skutky její oznámiti, i to předložiti, čeho se bojím zlého z toho jejího počátku, kterýž nyní spůsobila jest a več se jest uvázala a tudy bude mé žalosti a smutku polehčení a chvály vaší k rozmnožení, kteréž chvály nemá býti konce na věky věkuov, amen. To pověděvši Pravda poklonila hlavy své až k zemi. I jiné sestry její podlé ní též a potom povstaly a stály před trůnem Božím, jakož takovým cnostem v nebi právo jest a místo dáno.
