Protož nechci Tvé Svatosti, najsvětější Pane, zaneprázdňovati a dlouhých řečí ploditi, krátkými jsem slovy teď před Tvú svatú Svatostí odpověd dala. A žádám a prosím výroku na takové křivé obžalování, abych já, na zemi přijdúcí, mohla oznámiti všem výrok spravedlivost soudu a neviny své.
To pověděvši Lež a poklonivši se kolenem až na zemi i odstoupila jest. A hned její sestry k ní se přichýlily, kdežto Hněv vece: By mi dlúho, zdráva byla sestra naše najmilejší, z takové výmluvné a ozdobné řeči i důvodné. Kdež mním, že všickni lidé ze všeho světa by byli, ničehož by hyzditi nemohli. To máš, paní Pravdo, druhý haklík, stěžka jej rozepneš, by mi nebylo pro soudci, zříkala bych jí kapitolu a stěžka bude li více štěbetati, smlčím.
Ale jiné sestry velely jí mlčeti a ji krotily, aby mlčala, poněvadž slyší, že dobře mluví sestra jich a svádou svou tomu nepřekážela a v jiné nevešla. Kterážto vece: Zda mne mníte tak sprostnou, bláznící, jakž vy myslíte. Staraj se každá sama o se, jáť sebe nezapomenu.
Tuto Pravda rozmlúvá, aby odpověd dala řeči Lži a prosí za odstúpení.
Kapitola 128
Vyslyšev ty řeči Pravda i prosila soudce za odstúpení. A protož, jakž při takovém času a soudě bývá, kdežto kancléř Boží, svatý Jan, povstav, pověděl, že soudce, Jeho Svatost, toho jim přeje. Protož, promluvily spolu s sebú, že chytře a sobě pomocně řečí Lež jest mluvila, ale že to všecko z Chytrosti má. Tehdy Múdrost pověděla kněžně Pravdě: Milá sestra, máš rozum, mluv bez okorování a všech gloz, neb znáš, že ona každá svá slova hned glozuje a učí, jak jim má rozumíno býti. Neb dává to znáti, že se bojí, by soudce, Jeho svatosvatá Svatost, k jinému rozumu jich nevzal, než jakž by ona chtěla, neb sama zná, že z toho jejího předsevzetí tuto na této řeči dosti nebude, ani na její této výmluvě. Protož již volá k výpovědi a výroku, aby nezvěděla, co v nás jest. Abych k tomu mnoho mluvila, dlúho by bylo a nemá náš Pán a stvořitel námi držán tak dlúho býti, ani nás čekati. Protož mluv s doufáním. A to řekši, přistúpily jsú zase před stolici soudce a padly jsú na kolena a tvář svú. I počala řeč těmito slovy Pravda.
