všecko s bázní Boží činí. A ve dnech svého dopuštění uchová se lenosti. Všeliký vtipný pozná múdrost a kdo ji nalezne, dá jemu přiznání. Smyslný v slovích i oni jsou činili múdře, i rozuměli jsou pravdě, i spravedlivosti a vyprosili sobě přísloví i soudy. Po svých žádostech nechoď a od své vuole obraň se. Neb dáš li duši své žádosti její, učiní s tebe radost nepřáteluom tvým. Nekochaj se v zástupích, ani u malém lidu. Neb jest ustavičná příhoda, mezi nimi nebývaj prostředním rozvádcí v svádě z dluhu.“ A nemaje nic v světě a nebudeš záviděti duši své.
{Slepota dvoje}textový orientátor Neb, sestry najmilejší, slepota jest dvoje, totiž tělesná a duchovní. Slepota tělesná některak jest od přirození v patery věci. První, jakož zjevné jest o onom slepém, o němž evangelista dí, že slep narodil se. Ta se znamenává hřích přirozený. Druhá slepota přichází z nemoci, jakož se dí ve Čtení o onom u rybníka ležícím. Ta znamenává vinu nebo hřích. Třetí slepota přichází z starosti a znamenává hříchu dopuštění z vuole jeho. O něm svatý Matúš ve Čtení dí: „Nechte jich, slepíť jsou a vuodce slepých. A slepý slepého vede, oba v jámu upadnú.“ Toho příklad jest na Heli, jehož oči byli jsou se zatměli. Čtvrtá slepota pochází z úrazu na Samsonu, znamenává příklad a znamenává hřích zmeškání, kterýž úraz vzal na očích svých pro Dalidu, jsa obmeškán proti nepřátelům svým. Pátá slepota pochází z násilí, ta znamenává všecky ty syny, jenž sú činili k vuoli pohanuom za časuov synův Machabejských. Neb se dí: „Dvoje věc činí oko zlé, slepota, pro níž nepoznává pravdy, a převrhlost již miluje své zvyklosti.“ {Slepota duchovní}textový orientátor V slepotě duchovní troje věc přichází. První od prachu zemského, to jest žádáno zemských věcí, k tomu podobna jest oslepenost. Neb slepota Tobiášova, že lajna vlaštovičí byly jej oslepily. Ta lajna jsou časné zboží líbezné v světě, hrady a zámci a města, k nimž duchovní srdce přichylují, majíc vésti od toho i světské. Neb apoštol k Filipenským psal, řka: „Všecky věci zemské aneb světské měl sem za lajna, abych Jezu Krista získal.“ Druhá slepota na mysl přichází od zapálení tělesných žádostí, jakož prorok dí: „Spadl jest oheň a nepoznali jsou slunce.“ Ten oheň jest tělesná žádost a zapaluje jich mysl a neviděli jsou slunce, totiž pravdy. Neb jakož oči od prachu bejvají oslepeny, tak žádostiví oslepeni bývají od žádostí tělesných a zapálení. Neb s hoření tělesné žádosti vychází dým, kterýž oko mysli zatmívá. {Z pýchy tři věci pocházejí}textový orientátor Třetí slepota duchovní vychází z nadutí pýchy, o niž jsou se byli pokusili apoštolé sedíce při večeři Páně. Ale Kristus hned řekl jim: „Kdo z vás vyžší jest, buď jako slouha.“ Neb oni jsou chtěli věděti, kdo z nich větší byl. Neb nadutí mysli jest příhrada pravdy, jakož jest jedna pýcha z žádosti povýšení, v níž sou byli vkročili apoštolé, kteráž počátek pýcha má v nebi, když jest Luciper povýšení božského žádal. Druhá pýcha jest v rozumu, jenž jest žádost nesmírného umění, ta jest počátek v ráji vzala, když jest Adam žádal umění věděti zlého i dobrého. Třetí pejcha jest v skutku, kteráž jest násilé učiniti a každému křivdu v moci. Ta jest byla na faraonovi, králi egyptském. Proti kterýmž pýchám Kristus apoštolům pověděl jest, krátkými slovy, že králové zemští panují jim a ti jenž moc nad nimi mají, úředníci neb vladaři slovou. Ale vy ne tak. Kdo z vás vyžší, buď jako slouha, totiž najnižší v mysli své.
{Soběvolnosti pochází šestero zlé}textový orientátor Neb kdež jest pýcha, hned se ráda přimišuje soběvolnost, z kteréžto pochází šestero zlé. První zlé jest, že člověku Boha odjímá soběvolnost, neb nedá sebe neposlušnému Buoh. Jakož o tom jest v Zákoně zmínka o dvú synú, kterýž jeden řekl jest otci, že půjde a druhý nepůjde ten nezachoval poslušentsví. Neb řekl i nešel, a proto předjal jest jiný poslušenství jeho. Druhé poslušenství k tomu podobné Jakob učinil před Ezau, neb jest řekl Ezau otec jeho: „Přines mi naspěch z lovu tvého a on prodlil
