[595]číslo strany tiskuže on bude napokon súdě svD. 41; všakž ho strach bude odtiščě AlxBM. 5, 27; ten sobě bude škodě Baw. 47; ješto budú bohu slúžiece Hrad. 7b; (chudí) budú požívajíc nasycenie Kruml. 319b; nastanau časové nebezpeční a budau lidé sami se milujíce BartošPísař 333.
Impt.: poď sem (Kriste), buď mú milost kojě Rúd. 21b; buď nežádajě jich sbožie OpMus. 149b; mdlejšiemu buď vždy hověje Baw. 49; najmenšiemu buď hověje t. 56; buď (ty) prospěcha hledaje t. 55; což když činíš, vždy konec buď smyslně uzře t. 65; buď se v chlévě taje i bezpeč buď tudiež hraje t. 74; tu radu buď v pamět vsadě t. 75; nebuď družce tiem zlým znobě (křivditi) t. 79; buď na družce vždy češt vlože t. 79; budiž mi službu odplatě t. 89; nebývaj svět miluje ŠtítMus. 119ᵃ; buď vás každý slyšě Kat. v. 1691; ni sě kto buď o tom toče t. v. 357; buď (on) bohatě mú chudobu Baw. 52 a j.; é, nebuďme milujíc svět! ŠtítMus. 125ᵃ.
Kond.: ne (než) bych v také příslovie byl upadna AlxBM. 3, 42; (nežli bych) byl svú vlast pohaně t. 4, 2: nechtě, by co v tom byl mina AlxH. 4, 15; když juž mní kto, by byl zíščě AlxBM. 5, 26; mniece, by tu byl ležě ApŠ. 35; by tě byl odvrátě Rúd. 12ᵇ; nestala sě jemu ta příhoda, by kto byl jeho s koně sboda Trist. 241; by n’údatní lepších zřiece byli také lepšiu chtiece AlxB. 8, 29; (pohané) by byli svých modl odstúpiece t. 6, 22; – Tandarius tak jezdi toho čekaje, zda by sě s dobrým potkaje TandZ. 164ᵇ (partic. -lъ vynecháno); móž ť každý učiti družce svého, ne týmž obyčejem, by stoje jako kazatel nad jinými, ale móž mluviti k jiným jako jsa z nich jeden ŠtítMus. 39ᵃ; páni, pokažte nám (císaři) své listy, nebo jinak ny učiníte jisty, by vy Čechové mohúce koho chtiec voliti DalJ. 50 z rkp. V.
2. jsem lepí umra atp., kde part. je doplňkem při adj. (kompt.). Na př.: lepí sem za to život dada, než bych sě v tom pronevěřil Štít. uč. 64ᵃ; lepí sem život dada, než bych nevěren byl ŠtítV. 67; tak by lepí byl nejsa u mše, než… Štít. uč. 118ᵃ; ktož přijímaje (svátost) nepřijme duchovně, byl by lepí i svátosti nepřijímaje t. 32ᵇ; lepí jest sám umra za ny, než to hoře spadne na ny AlxV. 2364; (ty) lepí by byl v své peleši maso jěda než atd. OtcB. 64ᵃ; (člověk) byl by lepí pro buoh dada Vít. 32ᵃ; v. § 245 č. 3 (str. 203).
nepřestanu cestuje atp., kde part. je doplňkem při slovesích přěstati, ustati, státi (stanu), ochabiti, setrvati, dlíti, státi (stojů), hřěšiti. Na př.: (Judáš) cěstujě nepřěsta, jeliže sě dobra města Jid. 45; zahradníci oříc, kopajíc, branami drhnúc, plevúc nepřěstanú klidiec zahrady Štít. ř. 189ᵃ; (MMagdalena) plačíc nepřěstává Hrad. 35ᵃ; tři sta muži v trúby hlučiec nepřestachu Ol. Súdc. 7, 22; protož dobré činíce nepřestávajmy, neb časem svým žíti budem neustávajíc EvOl. 165ᵃ (Gal. 6, 9); (sv. Ori
![[595]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00603.jpg){kind=link}