[487]číslo strany tiskupro tvú dobrotu, pro bóh … = vzhledem k tvé dobrotě…: proši tebe pro tvú nevýměrnú dobrotu Modl. 21ᵃ; pro to svaté umučenie tvé mě hubeného smrti zbav t. 58ᵃ; pro chválu tvé svaté dobroty učiň se mnú milosrdenstvie t. 43ᵃ; (sv. Vít) pro bóh trpěl velikú muku DalJ. 29; prosil ho pro boha Us.; –
že bych tvé krve pro veš svět neprolil DalJ. 30; –
pro hřiechy, pro mě, pro milost, pro hlad, pro hanbu … (proč): ač pro své hřiechy čijemy pomstu Modl. 8ᵇ; aby mne neotsúdil pro mé hřiechy t. 25ᵇ; tvé muky pro mé zlosti t. 55ᵇ; já pokánie činím pro ty všecky věci, ješto … t. 28ᵇ; že pro mě jste v téjto núzi DalJ. 2; pro milost a pro lásku to sě stalo Kruml. 114ᵃ; pro velikú milost k tobě jde (= z lásky) Otc. 182ᵃ; neboť pro milost nedužím amore langueo Ol. Cant. 2, 5; (MMagdalena) nepláče pro blud ni lest, než pro milost a pro bolest Hrad. 44ᵇ; vidúce jě, ani pro hlad by zhynuli Otc. 347ᵃ; taký hlad vznide, že pro ň třetina ľuda snide DalJ. 47; pro jeho smrt by všiej zemi smutná hodina t. 45; on pro hanbu stydě sě (= byv zahanben) Otc. 295ᵇ; pro zkaženie některého elementu, z ňehož jest tělo, umře člověk ŠtítOp. 300ᵇ; aby zlí duchové pro hrózy k nám nesměli přistúpiti Modl. 35ᵃ; (Čech) mužobojstva sě dočini, pro ňež svú zemi provini DalJ. 2: pro práh městu vzdějte Praha t. 7; pro ten sen boju sě země zlého t. 8; nemožiechu popi slúžiti pro mrákavu propter caliginem Ol. 2. Par. 5, 14; ustavše pro velikú cestu Otc. 342ᵃ; –
jíti, poslati … pro koho, pro co (za starší po koho, poč, v. § 313 I, 1).
Sem patří původem svým též adverb. proto = pro-to, a spojka proč = pro-č.
3. Opakuje se; na př.: pro pokoru pro svú Otc. 368ᵇ; pro svú pro velikú dobrotu HomKlem. 1ᵃ; pro ny pro hřiešné učinil sě chud ROl. 119ᵃ; pro ňe pro samy ŠtítBud. 78; pro ň pro samého ŠtítJes. 117ᵃ, ŠtítSáz. 126ᵇ; proč pro jiné TkadlJg.; bylo-li ť by to proč pro jiné ŠtítMus. 17ᵇ; pro nic pro jiné ŠtítV. 18, Comest. 69ᵃ; by ten slib proměnil pro něco pro lepšie Alb. 21ᵇ; toto ť jest odporné, by který hřiešník měl spasenie pro její přímluvy nebo pro čí pro jiné ChelčP. 39ᵇ.
320. Proti.
1. Je příbuzno s řec. πρός, ale má povahu předložky podružné. Tomu svědčí případy, jako proti jemu DalH. 31, Hrad. 84ᵃ, Otc. 215ᵃ, AlxV. 640, proti jie Ol. Ex. 34, 3, proti jiej Pass. 293, protiv jiej Kat. v. 2240, proti jim AlxV. 1131, proti jimžto Otc. 389ᵇ a j. Srov. Hist. Ml. I, 378.
2. Vedle proti vyskýtají se také varianty protiv, protivo a protiva, naprotiv (dial. mor.); na př.: protiv mně ŽKlem. 53, 5; protiv jiej Kat. 126; protiv zoři AlxV. 673; – protivo mně ŽKlem. 40, 9, Kat. 48; jenž protivo stáše EvOl. 355ᵇ; – protiva němu Kulda 1, 176; naprotiv jeho t. 2, 121.
![[487]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00495.jpg){kind=link}