[471]číslo strany tiskuPref. 304 Bš.; bezpečen ode všeho násilé Otc. 36ᵃ; země pusta ote všie úrody AlxV. 2154; (země) ot nepřátel tvrda dosti DalJ. 2; – los je větší od koně slc., při komparativě, v. § 190 č. 2 a ß; –
pochoditi, jinieti, bráti, vzieti, přijieti, chtieti, kupovati, prositi, žádati, potřěbovati, viděti … ot koho (místo, odkud děj vychází, přeneseně = původ děje): duch pochodí od ní od obú Kruml. 175ᵇ; ot tebe všecko dobré pochodí Modl. 70ᵃ; nic dobrého nemám ot tebe t. 46ᵇ; ciesař chtě od Čechóv zlato jmieti DalJ. 44; Čech jmějieše bratróv šest a ot nich mnoho čeledi t. 2; budem ot každého (knížete) dary bráti DalJ. 34; ot andělóv útěchy nechtěla vzieti Modl. 63ᵃ; od ňehož mohú jinochové příklad vzieti Otc. 451ᵇ; abych přijal ot tvé milosti tvé dary Modl. 23ᵃ; (Poděbradští) sú ot knězě řebří na ščítě přijěli DalJ. 47; chci od nich právo panské Půh. 1, 195; od těch kupovali mnozí Lab. 77 Bš. a Us.; (Bořivoj) prosi krsta ot Svatopluka a ot Metuděje DalJ. 23; prosiec ot tebe potřěb svých Modl. 15ᵃ; ot jehož dobroty otpuščenie hřiechóm žádám; t. 41ᵇ; což potřěbuješ ot nás t. 47ᵃ; vidúc od ňeho věrnú milost Otc. 480ᵇ; lid vida takú čest a kázen od kniežete svého t. 563ᵇ; (kněžie) mnějí, by od světských ne tak vzácni byli HusPost. 27ᵇ; ode všěch lidí v dobrém domnění přěbýváše Otc. 103ᵃ (= u všech lidí); – umřieti, hynúti zbýti života, vzplanúti…, muka, protivenstvie, tesknost … ot čeho (= původ při aktivu významu trpného): umřěl od úraza kopinného Pulk. 155ᵇ; pakli by (kto) kamenem vrhl na koho, ot jehožto vrhu by umřěl Ol. Num. 35, 17; leží (t. zabit) Enos od Philoty AlxB. 4, 24; mnoho lidí tam hyne od horka, žizně … Har. 2, 106 Bš.; zhynou jak roucho od mola Hád. 4 Bš.; lepí sem, ž’ ot nich pohynu AlxBM. 4, 6; někteří od toho bledli, schli i mřeli Lab. 69 Bš.; ot čbána z hlíny slepeného zbyla liška života svého Hrad. 131ᵃ; přěd těmi (vládykami) nic neostane, jak v ohni ot nich vzplane Hrad. 106ᵃ; mládenec vadnul od strachu Kulda 1, 90: (matka) od veliké žalosti omdlela t. 153; snieh od slunce splyne Baw. 105; od malé jiskry les polehl ČMudr. 250; trpěl si muku ot židovskú rukú Modl. 53ᵃ; ot mužské rány bývá veliká muka DalJ. 4; diábel vzbudí od jiných protivenstvie ŠtítOp. 297ᵃ; co tesknosti (bývá člověku) od nedostatkóv, od neščestie, od čeledi! t. 330ᵇ; – zabitu, zrazenu býti … ot čeho (původ při passivu): on leží zabit od mlata AlxV. 1755; ot nich vám jest pobitu býti DalJ. 10; ot židóv shrzěn chtěl býti a ot Jidášě zrazen Modl. 57ᵇ; uzřě ránu, jenž pozná ot sebe dánu DalJ. 20; ot falešných svědkóv obžalován Modl. 57ᵇ; – javor sě vyvrátí od větra atp. (původ při reflexivu trpného významu): když sě vyvrátí javor ot moci větrové AlxB. 3. 7; ot horkosti ohňové vosk sě rozplyne Otc. 369ᵃ; (žena) nechtěla ot lajka sě stříci t. 68ᵃ (nechtěla býti střežena…); když sě stala škoda od pohan královi DalJ. 1; tu od nich velicí sě divové dějí Otc. 147ᵇ;
![[471]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00479.jpg){kind=link}