[275]číslo strany tiskuatd. jednotky neskloněny a -dcěti má novotvarou flexi); nč. po sto dvaceti letech (sta neskloněna; -dvaceti jako v případech předešlých); po čtyřistech letech EvOl. 162ᵇ, ve čtyřidcietech tisících Lit. Súdc. 5, 8 (desítky a sta s flexí náležitou, jednotky bez flexe; v dokladě z Lit. je lok. tisících attrakcí m. gen.); volóv dvadcěti ke stu tisícóm Ol. 2. Par. 7, 5 (tisícóm attrakcí m. gen.); se dvěmadcát a dvěma tisícoma Ol. 2. Mach. 5, 24 (-dcát ustrnulo); se dvěma set rytieři Pass. 620, po puol čtvrtu sta letech Mart. 14ᵇ (set a sta ustrnulo); čtyři tisiec Tateruov Mill. 91ᵇ, čtyři tisícóv kročejí Mand. 15ᵃ, se třmi tisíc DalC. 52, bychom ty tisíc kop grošóv zaplatili ListVrat. 1406, abyste ty jisté tisíc kop grošóv dobyli tamt., z tiusiúc měst UmR. 218, Bracislav do Polan se třmi tisíc jěde DalC. 52, biechu, ješto jediechu, jako čtyři tisíc EvVíd. Mark. 8, 9 (tisíc, tisícóv ustrnulo); po tisíce letech DalJ. 4 rkp. Ff, ani tisíce smrtmi HusŠal. 3ᵇ; v tisíc tisíce letech Kruml. 391ᵇ, v sto tisíce letech Orl. 40ᵇ, šest tisíce jezdcóv Ol. 1. Reg. 13, 5, desět tisíce mužóv t. 15, 4, oslóv pět tisíce t. 3. Esdr. 5, 43, (starosta) nad tisíce mužmi t. 1. Reg. 19, 13, s tisíce mužmi t. 2. Reg. 19, 17, vojsko z osmi set tisíce muží t. 2. Par. 13, 3 (tisíce ustrnulo); mnoho sto koní uvazú AlxV. 2183, ve sto tisíce letech Orl. 40ᵇ, po sto a pětidcát dnech Ol. Gen. 8, 3, pět sto, devět sto BartD. 1, 32 (pomor.), pět sto, deset sto t. 34 (slov.), pjac sto t. 42 (hroz.), pať sto t. 44 (břez., uher.-slov.), dve sto, tri sto, päť sto Šemb. 63 a Hatt. slc. 101 (sto ustrnulo); těm deseti tisícém rytieřém Kremsm. 92ᵃ (dat. tisícém attrakcí k těm m. gen.).
243. c) Jak se váže předmět počítaný s číslovkou.
Mezi číslovkou a předmětem počítaným shoda náležitá býti má. Na př. mělo by býti v nom. akk.: jedna ryba, dvě rybě (ryby), tři ryby, pět ryb, jedna-nádcte ryba n. jedna-nádcte ryb, tři-dcěti ryb, patdesát ryb... v dat.: jednéj rybě, dvěma rybama (rybám), třem rybám, pěti ryb, jednéj-nádcte rybě n. ryb, třem-dcětem ryb, pětidcát ryb…
Tak někdy bývá, někdy nebývá a jazyk časem odchyluje se od toho, co by náleželo.
1. Číslovky jeden, dva, třie tři, čtyřie čtyři jsou číselná adjektiva. S nimi spojuje se předmět počítaný jako s jiným adjektivem, t. j. číslovky tyto shodují se se jménem předmětu v pádě a dílem také v čísle a rodě. Na př.: jedna ruka, dvě rucě, třie synové, čtyři ženy atp.
V češtině staré bývala tato shoda úplná: bylo dvě rybě (shoda také v du.) a třie, čtyřie synové, tři, čtyři dcery (shoda také v rodě); na př.: třie králi přijeli Štít. ř. 76ᵇ, třie mužie t. 40ᵃ, třé řadové ŠtítOp. 47, třé silní DalC. 5, tito tří muží Br. Ezech. 14, 4, tří papežové VelKal. 102; čtyřie (t. ořěši) DalC. 5, čtyři hadové Barl. 1, 23, všickni čtyři Háj. 172ᵇ
![[275]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00283.jpg){kind=link}