[285]číslo strany tisku1. Když počítáme předměty podle druhu. Na př.: trój póhon Rožmb.87; trój řád Štít. uč. 65ᵇ; (darové) jsú troji Alb. 99ᵇ; čtvera zvěř ŠtítV. 148; položil sem šester hřiech smilstva ŠtítMus.67ᵇ; sedmer zlý duch Štít. ř. 138ᵃ; pláč jest truoj Hád. 108ᵇ; (tělo) dvoje, troje Kunh. 149ᵃ; o té dvojí koruně Hug. 242; v obojí ruce Kladr. Deut. 9, 15; bieše belhav na obojí nohu Kladr. 2. Reg. 9, 13; nenie dvoje tělo božie ani troje Modl. 134ᵇ; ze čtverého dřívie Mand. 3ᵃ; dělají cukr dvój KabK. 25ᵇ; sedmeři jsú manželé zlí ŠtítV. 39; ti osmeři křesťané (v Jerusalemě) jsú… Lobk. 127ᵃ (= osmerého vyznání); jedna utrpenie sú odehnánie jedniem hřiechóm, druhá druhým ŠtítBud. 186; dvoje rúcho Ben. Súdc. 17, 16; oboje panny mají dobré činy Štít. ř. 231ᵃ; vizi panny dvoje Štít. uč. 36ᵃ, brány troje KolEE. 1ᵃ (1618); dvoji lidé v křesťanské vieře zabluzují Štít. uč. 7ᵇ; léta jsú dvoje VšehK. 161ᵇ; nč. dvoje sukno, víno, desaterý počet, tisícerá práce atp.
2. Když počítáme předměty abstraktní. Na př.: jednota trojie Modl. 60ᵇ; tuť móž býti dvój rozum a obój pravý ŠtítV. 185; z té dvojé smrti jest také dvoje z mrtvých vstánie Štít. ř. 181ᵇ; máme troji pokoru mieti ŠtítV. 216; troji kázn mievá Štít. ř. 241; dvojím činem Pass. 358; trojím činem (způsobem) Alb. 96ᵇ; čtverem činem móž býti člověk pyšen Štít uč. 133ᵃ; z toho hoře… mohú živí pomoci umrlým čtverem činem t. 156ᵃ; to ť devaterem přichází činem Štít. ř. 237ᵇ; devaterem umem ŠtítOp.; devaterým obyčejem ŠtítMus. 68ᵇ; šesterým obyčejem t. 64ᵇ; čtverým obyčejem HusPost. 19ᵇ; tu sě dvoje dobré stalo Pass. 35; mezi dvým zlým Baw. 64; moc dvoje silnějšie jest jedné ŠtítOp. 116ᵃ; protiv sedmeře svátosti Modl. 119ᵃ, Alb. 95ᵇ, ŠtítV. 221; z sedmery svátosti Alb. 38ᵇ; ot šestery věci Alb. 80ᵃ; podlé této sedmery věci Štít. ř. 202ᵃ; z sedmery věci ŠtítMus. 55ᵇ; ze čtverý věci stvořeni jsme Mat. 49; pro čtveru věc Alb. 104ᵇ; sedmera věc t. 105ᵇ; jest troje věc Štít. ř. 320ᵃ; dvoje věc Ben. Jg.; dvuojě věc OtcB. 87ᵇ; máme sedmeru příčinu Štít. ř. 202ᵃ; jmieti pateru ctnost HusPost. 36ᵇ; trój stav Štít. uč. 67ᵃ, NRada 1153; jest čtver stav Alb. 35ᵇ; dvojé hanby hoden jest Brig. 49ᵃ; dvojě podstat Pass. 295.
Substantiva neutr. na -ie mívají při sobě číslovku druhovou při významu abstraktním i konkretním. Na př.:
dvoje svěcenie Pass. 384, t. 421; troje svěcenie t. 422; trojeho zapřěnie Krist. 97ᵃ; dvoje přispořenie Pass. 308; spasenie dvoje Modl. 146ᵇ; skrzě troje pomodlenie t. 157ᵇ; dvuoje rozdělenie OtcB. 5ᵇ; dvuoje utěšenie t. 28ᵇ; troje odpověděnie Krist. 97ᵇ; dobroděnie jest troje Alb. 70ᵇ; dvoje z mrtvých vstánie Štít. ř. 181ᵇ; troje podobenstvie Ben. 4. Esdr. 4, 3; trojeho sě nebezpečenstvie vystřěz Štít. ř. 134ᵃ; ješto desateru božiemu přikázaní protiví sě ŠtítV. 141, v desateře božiem přikázaní Štít. uč. 133ᵇ; v tomto dvém přikázaní Krist. 82ᵇ; osmero blahoslavenstvie Modl. 120ᵃ: dvoje pokolenie t. Jos. 14, 4; dvanáctero pokolení Br. Ex. 28, 21; aby jich
![[285]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00293.jpg){kind=link}