[22]číslo strany tiskuKu předmětu vyjádřenému genitivem. Na př.: úřad nečiní člověka (gen.) svata, nebo svatého, nebo svatým (= člověka_svata...); – úřady nečiní lidí svatých, nebo svatými; – nechci tebe (gen.) míti svého soudce, nechci tebe míti svým soudcem, nechci tebe míti za svého soudce (= tebe_svého-soudce...)
Ku předmětu vyjádřenému dativem. Na př.: nelze mi býti veselu; – lépe jest tobě do života vejíti kulhavému nebo bezrukému.
Ku předmětu vyjádřenému pádem předložkovým. Na př.: smiluj se nade mnou hříšným.
Věty, kde doplněk táhne se ku předmětu, jsou vesměs toho způsobu, že se mohou přeměniti ve věty s doplňkem táhnoucím se ku podmětu. Na př.: ctnost činí člověka (předm.)_vzácným – ctností činí se člověk (podm.)_vzácným.
c) Doplněk táhne se k příslovečnému určení vyjádřenému pádem předložkovým; na př.: v těch šatech nechodil jsi dlouho v čistých. Rčení taková jsou hojná v nářečí císařovském; na př.: v tech šatech ani tře mňesice nechodił v dobréch; já sem v té kacabajce beła v samé, a tož mně beło moc zema: a proč be do té chałópke nestrčele toli peněz, aspoň se v ni nabudó v pěkné Jiří Malovaný v ČMatMor. XXIII, 36.
3. Hledajíce doplněk tážeme se otázkou sestrojenou z podmětu (když se doplněk táhne ku podmětu), anebo z podmětu a předmětu (když se doplněk táhne kn předmětu, anebo z podmětu a určení příslovečného (když se doplněk táhne k určení příslovečnému), a dále ze slovesa věty dané a z příslušných slov tázacích jaký, jak (ve smyslu = jaký), kdo n. co (= jaký), čí, jakého, koho ( jakého), jakým, kým n. čím (= jakým) atp. Na př.:
Bůh je věčný; otázka: jaký jest Bůh? odpověď (doplněk): věčný. –
Přemysl Otakar II. byl těla hrdinského; otázka: jaký byl Přemysl…? odpověď (doplněk): těla hrdinského. –
Chlapec chodí bos; otázka: jak (jaký) chodí chlapec? odpověď (doplněk): bos. –
Ctnost činí člověka vzácna, neb vzácného (n. vzácným); otázka: jakého (jakým) činí ctnost člověka? odpověď (doplněk): vzácna, n. vzácným. –
Bůh jest bez proměny; otázka: jaký jest Bůh? odpověď (doplněk): bez proměny. –
Tato zahrada jest našeho souseda; otázka: jaká (čí) je to zahrada? odpověď (doplněk): našeho souseda. –
V těch šatech nechodil jsi dlouho v čistých; otázka: v jakých šatech nechodil jsi dlouho? odpověď (doplněk): v čistých. – Atd.