[111]číslo strany tiskumiloščěmi, pro miloščě, radoščěmi, žaloščěmi: proto často radoščemi vzjiskřil se, až ju (dceru) miloščemi dal v učenie Kat. 6; pro milošče syna tvého Pass. 325; radoščěmi ostavši svých milovníkóv OtcB. 199; matka na sobě rúcho žaloščěmi rozedřěla Pass. 348; jiné doklady viz v III 1, 220–221.
9. Některá podstatná jména znamenají předmět jen jeden, a přece jsou čísla množného. Jména ta slovou pluralia tantum, pomnožná.
a) Pomnožná jsou zejména všecka jména místní, která patří ke skloňovacím vzorům Uhry, Brozany a Lobkovice. O jejich vzniku viz zde výše č. 7 a).
b) Pomnožná jsou některá jména svátkův a slavností; na př.: vánoce, velikonoce, hromnice, letnice, ostatky (masopustní), jmeniny, křtiny (postřižiny), narozeniny, oddavky, líbánky Us. nč.;
otdatvy (= nč. oddavky): ti přijidú na oddatvy Brig. 140ᵃ
ochtáby: svatý Ščepán ochtáby má Pass. 434; po ochtábiech velikonoci Pulk. 87ᵃ.
Nč. plurál velikonoce vznikl ze sing. velikonoc a ten zase z veliká noc, velika noc. Srov. v III 1, 394–395. Z velikonoc vzniklo velikonoce snahou, aby výrazy adverbiálního určení časového bývaly plurálové.
Vedle sing. nč. svatba je též dialekticky (v Hradecku) plur. svatby. I stč. bylo svatba: méj svatby žádáš Kat. 18; tak na onéj svatbě bylo Hrad. 7ᵃ, a svatby: (vdova) aby se druhými svatbami nevrobovala ŠtítOp. 340; svatby (rozumí se svatba jedna) připraveny jsú EvOl. 298ᵃ.
c) Pomnožná jsou dále některá jména jiná. Na př.:
kamna nč. i stč. (tu s některými pády podle a-kmenů; viz III 1, 152); –
chalupy: ostaneš v svých chalupách Brig. 122; duom muoj za hubené chalupy mají t. 83; –
chyšě ( = domek, dům): vzvěda zloděj tvojě chyšě, přídě k tobě v noci tiše Hrad. 131ᵇ; čie jsú toto chyšě pusté? t. 129ᵃ; jako sýc v chyšiech in domicilio ŽWittb. 101, 7; až by sě obořily chyšě Mast. 397; v ty chyšě KatBrn. 69; –
katrčě: (švec) přiběhna do svých katrčí Hrad. 127ᵃ; přijidechu do katrčí ad cameram Lit. 4. Reg. 10, 12; do katrčí Kladr. tamt., Ol. tamt.; –
pústky: (liška) uběže do jedněch pústek Hrad. 129ᵃ; –
hony: hony jest pět provazcův vzdýlí Háj. 248ᵃ; hony stadium Prešp. 665, Rozk. 1267, SlovBrn. 340, BohFl. 269, Nom. 66ᵃ; tu nám nedali města dojeti viec než hony Lobk. 79ᵃ; hony iuger (sic) MamA. 25ᵇ; –
prázdniny, vedřiny (nové a dobře pojato jako plur.), souchotiny Us. nč.; –
cepy: jedny cepy, dvoje cepy BartD. 1, (hroz.).
![[111]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00119.jpg){kind=link}