[107]číslo strany tiskušachy Šach. 308ᵃ; Božej a Mutyně v zemi za starosty ostasta DalC. 56; (hrabě a císařovna) hosti na hrad upustista t. 39.
Jindy bývá tu sing. nebo plur.; viz v § 141 č. 2 a 145 č. 2.
3. Když předměty dva rozloženy jsou distributivně po jednom, tu bývá du., zvaný distributivní. Na př.:
a jakž sě druh s druhem srazi, spadesta koňma prěs vazy AlxV. 1581; (Alexander) oně obě (Dariovu manželku a sestru) sestrú miesto přijě sobě tamt. 1921; oně obě v sestrú miesto přijě sobě AlxH. 6, 11; (Alžběta a Marie) jsta dieťatma počele Krist. 16ᵇ; vše po najú voľú bude Mast. 110; uslyšáně sta prosbě obú Hlah. Tob. 3, 21; uslyšáně jsta obú prosbě Ol. tamt.
Jindy tu bývá sing. nebo plur.; viz v § 141 č. 5 a 147 č. 13.
4. Duál bývá při výraze „každý ze dvou“. Na př.:
každý z nich (Mojžíš a Aron) biešta osmdesát let v stář Comest. 57ᵃ.
Srovn. § 147 č. 7.
5. Duál bývá neshodný s arithmetickým napočtením. Na př.:
křídle obú cherubínú Hlah. 2. Par. 3, 13; křídle tú cherubínú t. 3, 13 (= cherubínú více než jeden, tedy křídla aspoň čtyři); diela rukú naší t. ž. 89, 17 (k tomu in marg.: ruk n(a)šich); jej (židé Krista) pěstma tepiechu Krist. 99ᵇ, Hod. 44ᵇ; na kolenú klekše ML. 33ᵇ; líci jich stiehni ŽWittb. 31, 9; v očiú našiú t. 117, 23; v našiú očiú ŽKlem. t.; Řěci osěkú jě (pohany)… v pleci AlxV. 1740; hráti na čtyři ruce Us.; čtyry oči, mezi čtyřma očima Us.
6. Duál bývá chybně místo plurálu. Na př.:
čtyry zlatá zavdal zápis z r. 1541 (ČČMus. 1864, 105); za obyčejná tři zlatá VelKal. 183.
Říkalo se náležitě dva zlatá (na př. KolČČ. 388ᵇ, z r. 1564) a podle toho vzniklo v době, kdy du. klesal, také tři zlatá, čtyři, čtyry zlatá.
Podobně podle dva česká vzniklo i tři, čtyři česká. Tyto výrazy zaznamenává z tehdejšího usu Dobrovský; viz v § 144 č. 2.
Plurál.
146. 1. Plurál jest pravidlem tam, kde rozumí se předmětů více nežli dva. Ale jsou tu některé výjimky a zvláštnosti; ty vysvitnou samy z výkladů dalších.
2. Plurál bývá za sing. v oslovení zdvořilém; viz dále v § 160.
3. Plurál bývá za duál, když tento klesá; v. § 144 č. 1.
4. Plurál se anticipuje; na př.: my s bratrem se nebojíme Us. (t.j. já a bratr); vy jste se se sousedem dohodli Us.
Tu klade se do plurálu již první člen podmětu, který je vlastně čísla jednotného a teprve s členem druhým, který je též čísla jednotného, dohromady plur. dává.
![[107]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00115.jpg){kind=link}