d) Bývá uvnitř spřeženiny; na př.: s tiem přě-s-milým jedináčkem Vít. 46.
e) Zdvojuje se; na př.: že jest byl s s ním KolČČ. 14ᵇ (r. 1542); na smlauvii s s ním učiňenau t. 44b (r. 1544); s s ní t. 56ᵇ (r. 1545): s s ními t. 65ᵇ (r. 1545); s s tími t. 66ᵇ (r. 1546).
322. Skrzě.
1. Je předložka podružná. Tomu nasvědčují případy, jako skrzě jej Kar. 90, skrzě jej EvOl. 140ᵃ; srov. Hist. Ml. I, 378.
Dále to, že bývá i ve významu příslovečném; na př.: roztiehše jeho rucě hřěbími skrzě probichu Vít. 24ᵃ; střěchy vždy skrzě tekúcie perstillantia Ol. Prov. 19, 13; probodl jej (Kochan Jaromíra) skrzě a skrzě až právě do smrti Pulk. 44ᵃ; (židé) nechtěli zezyſkrz(!) všěch (zajatých) zatratiti ŠtítVyš. 76ᵃ.
2. Vyskýtá se také v podobě skroz: skroz Šemb. 20 (lužnick.) a skrzeva: skrzeva opilství Kulda 1, 176.
3. Pojí se s akkusativem.
Akkusativem se skrzě vyslovuje se, skrze který předmět (kudy? = význam místní) děj se nese, anebo skrze který (t. j. jehož prostřednictvím) něco se děje nebo jest. Na př.:
řěka, jěž skrzě ty země plove AlxV. 2291; když skrzě jednu ves jedieše DalJ. 41: když kněz skrzě jednu ves jedieše DalC. 41; když skrzě Mediolan jdieše DalJ. 47; hřěb skrzě dlaň (sě točí) Modl. 55ᵇ; (Ježíš byl veden) skirzě dól, jemuž diechu Jozafat, skirzě vrata, jimž diechu aurea, skirzě ulici … AnsOp. 3; provlečen jest jemu kruh skrze hubu Otc. 19ᵃ; (on) hlédaje skrzě okence per fenestras Ol. Cant. 2, 9; dceru svú vláčě skrzě oheň t. Deut. 18, 10; počen svú cěstu skrzě ukrutné vlny činiti per feros fluctus t. Sap. 14, 1; –
činiti, mléti, přěmoci, vzniknúti, hynúti…, řéci, učiti, rozuměti…, dojíti…, dáti, jmieti, býti … skrzě koho, čso: mnoho divuov hospodin činil skrzě sv. Antonie Otc. 34ᵃ; což kdy chce buoh divem učiniti, skrze anděly činí ŠtítBud. 93; bóh počě skrze ň (sv. Václava) veliké pomoci činiti DalC. 31; čaruj mi skrzě kúzlo divina mihi in pythone Ol. 1. Reg. 28, 8; že se má o pokoj skrze kníže z Frýdlantu jednati ŽerKat. 148; (mlynář) móž jediné skrze přístroj mlýnový mléti múku ŠtítPař. 37ᵇ; (řemeslník) dlabe skrzě uměnie svého řemesla Ol. Sap. 13, 13; smy skirzě tohoto člověka kúzlo přěmoženi Pass. 431; (já, diábel) prozrazenie (Kristovo) skrzě jeho učedlníka zbudil sem Nikod. 73ᵃ; vězta to, Petře a Pavle, nepříde ť to váma, bysta byla skrzě umučenie mučedlníkovú koronú koronována Pass. 297; to na vás neslušie, byste skrze skřekánie měli zvítěziti Pís. XV stol. (Arch. Č. 6, 33); plamen máš nietiti skrze drva Kruml. 327ᵇ; jest těžko skrze úsilé chleba sobě dobývati ŠtítPař.
