zatopeno t. 292ᵇ (= větším dílem); tehdy sě nahodí veliká jeskyně s pravé ruky Otc. 398ᵃ; –
vzdycháchu se všeho srdce Otc. 287ᵃ; dlužni sme jej (boha) milovati se všie duše, se všie síly, se všie moci, se všie paměti Štít. uč. 33ᵇ, se m. ze, srovn. v § 330 č. 4; –
když s večera až do světa miechu pohádku Otc. 344ᵃ; (dívka) vendieše s večera Kladr. Esth. 2, 14; s neděle Us.; hlásán s jara kříž proti králi kacířskému Pal. 4, 2, 391 (: na jaře); proč s’ s prva zde nebyl Otc. 9ᵇ; –
s-vrchu Otc. 42ᵃ; s-přědu t. 223ᵇ; s-zadu t. 398ᵇ.
b) Opakuje se; na př.: já sem přišel s ciesařova s dvora Otc. 69ᵃ; s kostelnieho sbožie s bramburského Pulk. 170ᵃ; s stranú s obú Trist. 156.
c) Zdvojuje se; na př.: se svrchu MamV., se shora (a ze shora) Us., ze zhora Erb. čít. 36 (domažl.); dar dokonalý se shuory (s)stupuje od otce světlosti KorMan. 159ᵇ; se shuory t. 26ᵇ.
5. a) Instrumentál se s vyslovuje, s kým nebo s čím něco se děje nebo jest. Na př.:
tak ste věčně se mnú stáli AlxBM. 3, 39; kněz s málem (vojska) stojieše DalJ. 50; chcu sě s českú sedlkú smieti t. 41; anděli se všemi svátými Štít. uč. 23ᵃ; aby nás ráčil s svátými anděly sjednati Modl. 34ᵃ; chválímy tě s tvým milým otcem i svatým duchem t. 35ᵇ; vyprovodichu ju z země s jejie knieněmi DalJ. 46; teprv sě jěchu Sasicě i s dětmi bíti t. 50.
Význam vlastní je tedy význam společnosti n. spojenosti, a z něho vyvinuly se další jiné, přenesené.
Některá rčení:
smluviti sě, raditi sě, smířiti sě, svět jmieti, bíti sě … s kým: s pastuchú tak sě smluvichu DalJ. 36; ijeden múdrý neraď sě s cuzími t. 4; (on) s ním sě smíři t. 28; dievky s Vlastú svět jmějiechu t. 15; tu sú měli s ciesařem svádu t. 10; (Amazonky) s jinými králi sú sě bíti směly t. 10; –
vězni s okovami z žalářě vynidú DalJ. 32 (majíce okovy…); (Vlasta) třetím káza s lučišti jezditi t. 9; ciesař s životem sotně ujide t. 44; –
s pokojem, s hanbú, s pláčem, s krádežem, s úsilím … (jak?): nechajíce mne s pokojem Otc. 29ᵇ; v tu válku Kochan s pokojem sedieše DalJ. 35; obojemu vojsku kažvě s mírem státi t. 28; s hanbú sě zasě vráti Otc. 30ᵃ; panna s pláčem jě sě jeho prositi DalJ. 13; daj mně tu nebeskú svatyni přijieti s svatým strachem i bázní, s horkými slzami i s pláčem, s užitečným i s duchovním veselím a s nebeskú radostí Modl. 22ᵇ; deset veršuov z žalma s srdečným skrúšením sezpievati Otc. 321ᵇ; to (slovo) jest přijalo ucho mé s krádežem furtive Ol. Job. 4, 12; ciesař s velikú ctí proti jemu vsta DalJ. 29; s úsilím k hradu cěstu proklestichu
