biskupovém svěcení na takovém Pulk. 33ᵇ; na jednom samém z toho na některémž spasenie plné nezáleží ŠtítBud. 128.
309. Nad.)
Je předložka prvotná. Pojí se s akkusativem a instrumentálem.
I. 1. Akkusativ s nad vyslovuje, nad který předmět směrem vzhůru (kam ?) děj se nese, a zvláště nad jehož povrch se nese. Na př.: mnich jednú chodě nadjide nad padúchy Otc. 258ᵃ; býk nade ň (t. na sestárlého lva) také přiběže Baw. 57; výší sě nepřietel nad mě ŽWittb. 12, 3; nechoď v tom (v neslušném šatě) nad lidi Us.
Z významu tohoto (místního) vyvinuly se jiné, přenesené. Na př.: rodič má nad dietě jako nad kus svého těla přirozené panstvie HusE. 1, 142 (nad dietě = nad dítětem, pojetí kam? m. kde?); sama nad svú mysl povzdvihnúc sě Modl. 13ᵇ; (žena zlodějova) dlouho se bála nad lidi Rais M. l. 74; hněv boží vzbudi sě nad lid in populum Ol. Num. 11, 33; –
rozuměti nad koho = více než kdo, čstný … nad někoho (u významu míry): čili s’ nad ně rozuměla Hrad. 31ᵃ; nade ň (Darius nad Alexandra) mohl jmieti vojě AlxV. 50; našich hřiechóv, jenž jsú sě zmnožili nad mořský piesek Modl. 37ᵇ; žena … v tom kraji nade všě čsná Hrad. 104ᵃ; paní … oblíbená nade všě tamt. 56ᵇ; vědě ť jednoho krále, múdrého nade všě múdrosti, krásného nade všě jasnosti Kat. v. 479 sl.; nade všěcky věci buď nám vzácen Modl. 37ᵇ; nade vše ptáky krásen s’ Baw. 50; radost nad obvčěj veliká Kruml. 106ᵇ; vysoký nade všiu zemiu ŽWittb. 40, 3; vtipný nad míru Vel. a Us.; není učedník nad mistra Přísl.; –
draží nad něčso (při kompt. a superl., v. § 190 č. 2 b) a 191 č. 2): člověk sám sa nade vše zlato draží AlxV. 627; práva žádnějšie nad zlato a slazšie nad med ŽWittb. 18, 11; oděnec silnější nad ňeho HusPost. 47ᵇ; (muž) nad veš svět najbohatější Kat. v. 351; –
radost nad radost atp.; ó radosti nad tu radost ŠtítMus. 52ᵇ; dobrý skutek nade všeckny skutky Otc. 344ᵇ; tato mast jest nade všě masti Mast. 181; tak ť na tě přijde hoře nad hoře a bude nad bolest obnovována tvá bolest BrigF. 102ᵃ; ktož hřiech nad hřiechy plodí Vít. 76ᵇ; –
nad-hlas = nahlas (v. § 308 č. I 2): pán má nad hlas řéci Řád pz. 13; tehdy nad-hlas pravi vám Kat. v. 1693; (svědek) nemá nad hlas svědčiti VšehK. 240ᵃ; to nehodí se nad hlas mluviti Rokyc. 141ᵇ; –
nad-to = insuper, obedrein: nejezď daleko z domu a nadto do země jiné NRada 1205; boha sě jest slušno báti a nad to jej milovati t. 13 bez toho čtvera súdu nenie, a nadto odsúzenie a pomsty VšehK. 280ᵇ;
