Idumem rozprostru obuv mú, mně cizokrajěné poddáni sú.“ Ps59,11 Kto dovede mě do města ohrazeného, kto dovede mě až do Idumeje? Ps59,12 Avšako ty, hospodine, jenž si odpudil ny, a nevyndeš, bože, v silách našich. Ps59,13 Daj nám pomoc z zámutka, nebo ješitna pomoc člověčie. Ps59,14 U boze učinímy sílu a on v ničež dovede všicky vlasti, již smucují ny.
Tento žalm přísluší k dřěvním.
Ps60,1 Ps60,2 Uslyš, bože, prosbu mú, přizři k modlitbě méj. Ps60,3 Od krajin zemských k tobě sem volal, když túžieše srdce mé, na opocě zvýšil si mě. Dovedl si mě, Ps60,4 nebo učiněn si naděje má, vežě silnosti od obličeje nepřietele. Ps60,5 Vzbydlím v stanu tvém na věky, zasloněn budu oponú křídloma tvýma. Ps60,6 Nebo ty, bože, bože, uslyšal si modlitbu mú, dal si dědinu bojícím sě jména tvého. Ps60,7 Dni nad dni královy přidáš a léta jeho až do dne pokolenie i pokolenie. Ps60,8 Bydlí na věky přěd bohem, milosti a pravdy jeho kto vzdobývá? Ps60,9 Tak chválu řku jménu tvému na věk i věky, abych vrátil sliby mé ode dne až do dne. Chvála…
Skrze tento žalm odpoviedá Iditum zjevenie od súda, že sě chce boha báti a že by byl věrný.
Ps61,1 Ps61,2 Avšako bohu poddána bude duše má, anebo od něho pokora má. Ps61,3 I nebo vedě on jest buoh mój i spasitel mój, přijimatel mój, nepohnu sě viec. Ps61,4 Dokudž obořujete sě na člověka? Zabíjiete všickni vy jako stěně nachýlené [a]text doplněný editorem[613]a] et lat. ohradě splacenéj. Ps61,5 I všakž mzdu mú myslili zapuditi, běžiech v žiezni, usty svými blaháchu, a srdcem svým klniechu. Ps61,6 Avšakže bohu poddána bude dušě má, nebo od něho utrpenie mé. Ps61,7 Nebo on bóh mój a spasitel mój, pomocník mój, nepřěstěži se. Ps61,8 U boze spasenie mé a sláva má, bóh pomoci méj a naděje má u boze jest. Ps61,9 Úfajte veň, všicek sbor lidský, prolíte přěd ním srdce vaše, bóh pomocník náš na věčnost. Ps61,10 Avšakže jsú ješitni synové člověčí, lživi synové člověčí u vahách,
