zemi sláva tvá. Ps56,7 Osidlo upravili nohám mým a sklonili duši mú. Kopali přěd obličejem mým dól i upadli veň. Ps56,8 Hotovo srdce mé, bože, hotovo srdce mé, vzpievaji a chválu řku hospodinu. Ps56,9 Vstaň, slávo má, vstaň, žaltáři a húsle, vstanuti v zábřězk. Ps56,10 Vzpoviedaji sě tobě v lidech, hospodine, a chválu řku tobě u vlastech. Ps56,11 Nebo zveličena jest až do nebes milost tvá a až do oblak pravda tvá. Ps56,12 Vzvyš sě až na nebesa, bože, a na všiej zemi pravda tvá. Chvála oci i synu…
Tento žalm učinil David, porúčeje duši svú a všicku svú truchlost, když všichni lidi nepokojné viděl, a tak řka:
Ps57,1 Ps57,2 Ač zajisto snad pravdu mluvíte, právě suďte, synové lidščí. Ps57,3 A todě, v srdci nespravedlnosti činíte, na zemi nepravdu ruce vaše kládáta. Ps57,4 Odlúčili sú se hřiešníci od života, blúdili sú od lože svého, mluvili sú křivotu. Ps57,5 Rydánie jich podlé podobenstvie hadového, jako králíkovie hluchéj a zatiskujie uši svoji, Ps57,6 jenž neuslyší hlasu čarujícieho a jedovatého čarujíce múdře. Ps57,7 Buoh zetře zuby jich v ustech jich, třěnovníky lvové zláme hospodin. Ps57,8 K ničemu přídú jako voda zběhujície, natáhl lučišče své, doniž nezemdlejí. Ps57,9 Jako vosk, již plóve, odjěti budú, spadl oheň i neviděli slunce. Ps57,10 Dřieve než rozuměly trnie vaše hloha, jak živé, tak v hněvě pozře je. Ps57,11 Vzraduje sě pravý, když uzří pomstu, ruce svoji umyje ve krvi hřiešníkově. Ps57,12 I die člověk: „[Ač]text doplněný editorem[576]Ač] Si lat. ovšem jest ovoce pravému, ovšem jest bóh, súdě je na zemi.“ Chvála…
Tiemto žalmem David volal k hospodinu, když Saul kázal oblehnúti duom, v němž byl David.
Ps58,1 Ps58,2 Zprosť mě od nepřátel mých, bože mój, a od vstávajících na mě vyprav mě. Ps58,3 Zprosť mě od činících nespravedlnost a od mužóv krevných spas mě. Ps58,4 Nebo tedě, jěli duši mú, obořili sě na mě silní. Ps58,5 Ani nespravedlnost má, ani hřiech mój, hospodine, bez nespravedlnosti sem běžal i opravich. Ps58,6 Vstaň k potkání mému a hlédaj
