již žerú osadu mú jako krmi chlebovú. Ps52,6 Boha nenazývali, tu sě třiesli strachem, kdež nebieše strachu. Nebo buoh roztrhal kosti jich, již lidem sú milí, uhaněni sú, nebo bóh potupil je. Ps52,7 Kto dá z Siona spasitele Israheli? Když odvrátí hospodin vězenie osady svéj, zveselí sě Jákob a vraduje se Israhel.
Tento žalm učinil David, když Zifci Židé byli jej proradili, kdež přěd Saulem ve vsi Zif byl sě schoval.
Ps53,1 Ps53,2 Ps53,3 Bože, v ménu tvém spasena mě učiň a v síle tvéj suď mě. Ps53,4 Bože, uslyš modlitbu mú, ušima zvěz slova úst mých. Ps53,5 Nebo cizí vstali proti mně a silní hledali duše méj a nepoložili boha přěd očima svýma. Ps53,6 A toť, vedě buoh pomáhá mně a hospodin přijimatel jest duše méj. Ps53,7 Odvrať zlé nepřátelóm mým a u pravdě tvéj roztrhaj je. Ps53,8 Dobrovolně obět vzdám tobě a vzpoviedám sě jménu tvému, [hospodine]text doplněný editorem[522]hospodine] Domine lat., nebo dobré jest. Ps53,9 Nebo ze všeho smutka vypravil si mě a na nepřátely mé mrzelo oko mé.
Tento žalm učinil David, když běžal přěd Saulem s země a chtě jíti na púšč.
Ps54,1 Ps54,2 Uslyš, hospodine, modlitbu mú a nepotupuj prozby méj, Ps54,3 přizři ke mně a uslyš mě. Zamúcen sem v oblomování mém a smúcem sem Ps54,4 ot hlasu nepřietelského a od zámutka hřiešného. Nebo uhnuly sě na mě nespravednosti a v hněvě žalostni biechu mně. Ps54,5 Srdce mé zamúceno jest ve mně a strach smrtelný spadl na mě. Ps54,6 Strach a třěs přišli na mě a pokryly mě temnosti. Ps54,7 I řekl sem: „Kto mi dá peřie jako holubici, i vzletím a odpočinu?“ Ps54,8 Toť, vzdálich sě běže i bydlich na púšči. Ps54,9 Čekách jeho, jenž by mě spasena učinil od bázni duchu a búře. Ps54,10 Strč, hospodine, a rozděl jazyky jich, nebo vidiech nespravedlnost a protivenstvie u městě. Ps54,11 Den a noc obklíčí jě na zdech jejie nespravedlnost a úsilé u prostřěd jeho Ps54,12 a neprávo. I nezhynula z ulic jeho lichva a lest. Ps54,13 Nebo by byl nepřietel mój klel mě, strpěl bych byl ovšem.
