Idumem rozprostru obuv mú, mně cizokrajěné poddáni sú.“ Ps59,11 Kto dovede mě do města ohrazeného, kto dovede mě až do Idumeje? Ps59,12 Avšako ty, hospodine , jenž si odpudil ny, a nevyndeš, bože, v silách našich. Ps59,13 Daj nám pomoc z zámutka, nebo ješitna pomoc člověčie. Ps59,14 U boze učinímy sílu a on v ničež dovede všicky vlasti , již smucují ny.
Tento žalm přísluší k dřěvním.
Ps60,1 Ps60,2 Uslyš, bože, prosbu mú, přizři k modlitbě méj. Ps60,3 Od krajin zemských k tobě sem volal, když túžieše srdce mé, na opocě zvýšil si mě. Dovedl si mě, Ps60,4 nebo učiněn si naděje má, vežě silnosti od obličeje nepřietele. Ps60,5 Vzbydlím v stanu tvém na věky, zasloněn budu oponú křídloma tvýma. Ps60,6 Nebo ty, bože, bože , uslyšal si modlitbu mú, dal si dědinu bojícím sě jména tvého. Ps60,7 Dni nad dni královy přidáš a léta jeho až do dne pokolenie i pokolenie. Ps60,8 Bydlí na věky přěd bohem, milosti a pravdy jeho kto vzdobývá? Ps60,9 Tak chválu řku jménu tvému na věk i věky, abych vrátil sliby mé ode dne až do dne. Chvála…
Skrze tento žalm odpoviedá Iditum zjevenie od súda, že sě chce boha báti a že by byl věrný.
Ps61,1 Ps61,2 Avšako bohu poddána bude duše má, anebo od něho pokora má. Ps61,3 I nebo vedě on jest buoh mój i spasitel mój, přijimatel mój, nepohnu sě viec. Ps61,4 Dokudž obořujete sě na člověka? Zabíjiete všickni vy jako stěně nachýlené [ a ]text doplněný editorem[613] a] et lat. ohradě splacenéj. Ps61,5 I všakž mzdu mú myslili zapuditi, běžiech v žiezni, usty svými blaháchu, a srdcem svým klniechu. Ps61,6 Avšakže bohu poddána bude dušě má, nebo od něho utrpenie mé. Ps61,7 Nebo on bóh mój a spasitel mój, pomocník mój, nepřěstěži se. Ps61,8 U boze spasenie mé a sláva má, bóh pomoci méj a naděje má u boze jest. Ps61,9 Úfajte veň, všicek sbor lidský, prolíte přěd ním srdce vaše, bóh pomocník náš na věčnost. Ps61,10 Avšakže jsú ješitni synové člověčí, lživi synové člověčí u va hách,
