dopl[II]číslo strany tiskuňují. Připomínám zvlášť, že jsem z PřírMluvn. do Skladby přejal skoro všechny výklady o významu předložek.
Dále jsem přejal do tohoto vydání tištěné Gebauerovy práce o negaci (LF. X), o skladbě adjektiva (tamt. XIII), o supinu (tamt. XV) a o imperfektu (JagArch. XXV). Ale nikoli beze změny. Rukopis těchto prací se totiž dochoval a v něm někdy Gebauer sám naznačil, co a jak by se mělo změniti. Tak při kuse o imperfektu poznamenává: »přeložiti věc z JagArch. a rozmnožiti příklady z vrstev, jak jsou zde.« Podle tohoto pokynu a jiných srovnával jsem rukopis s tiskem, rozhojňoval doklady nebo i měnil výklady podle materiálu. Tak na př. má rukopis proti tištěnému článku o adjektivu novou kategorii, adjektiva podmětná. Nebo v kuse o supinu je několik nových dokladů.
Mimo tyto změny, týkající se samé podstaty díla, provedl jsem některé změny formální. Tak předně v transkripci stč. textů a v pravopise vůbec. V rukopise Skladby je to, oč běží, většinou netranskribováno, jako v HistMluvn. a ve Slovn. Já však transkribuji doklady celé. Domnívám se, že tato změna není práci na újmu. Veskrze transkriboval Gebauer ostatně i v studii o adj., o negaci a o imperfektu, takže lze míti zato, že by byl transkriboval i ve Skladbě. Syntaktický materiál sbíral Gebauer po celou dobu svého působení a transkriboval původně jinak než později; tak se na př. čte v starších výpiscích z nejstarších textů starost, dobýti. Transkribuji tak, jak transkribuje Gebauer v HistMl. I, III 1 a III 2 a ve Slovn. Připomínám, že tu není vždy transkripce jednotná; bývá na př. razu ť, to ť, ale i vřeť, toť atd. Měním Gebauerův pravopis starší v novější; na př. Genitiv – genitiv (ve větné souvislosti), lokal, instrumenál atp. (tak ještě v HistMluvn.) – lokál, instrumentál (tak v PřírMluvn. a ve Slovn.).
Za druhé nahrazuji starší zkratky pramenů novějšími, kde Gebauer sám od starších zkratků veskrze upustil; píši na př. Trist., EvZimn., AlxH., za starší Tm., ČE., AlexH. A píši EvVíd. atp., nikoli Ev.Víd.
Za třetí opravuji někdy citáty podle znění pramenů tištěných i rukopisných. Lze chápati, že jsem nemohl srovnávati s prameny všechny doklady, ba ani ne větší část, ale opravil jsem nejeden doklad. Zejména jsem srovnal skoro všechny doklady z BartD., protože jsem v nich na pohled poznal dosti mnoho chyb. Některé opravy jsem vytkl v poznámce. Velmi hojné doklady srovnal a opravil prof. Smetánka.
2. Zmínil jsem se již o tom, že se PřírMluvn. a rukopisná Skladba v lecčems odchylují a proč. Jsou však mezi nimi rozdíly i tam, kde účel PřírMluvn. odchylky nežádal. Na př. větu kusou má rukopis až na konci větosloví (v tomto vydání = § 137), kdežto PřírMluvn. uprostřed větosloví (§ 369). Tuto změnu a jiné označil sám Gebauer v rukopise, a proto
![[II]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00004.jpg){kind=link}