[698]číslo strany tiskuII. U významu podmínečném: jestli, jestliže, wenn, si. Na př.: dostúpím (1. plur.) všie škody, nepřímem-li své hospody AlxV. 430; Bratislav když to zvědě (t. že císař chce míti svůj stolec v Boleslavi), zemanóm takto povědě: třěba-ľ mu sě v Čechách vztéci, a jáz budu v Němcích žéci DalC. 42; sem-li ten pes ukradl, bóh daj, bych opsěl Rožmb. 176; jsi-li syn boží, učiň, aby kamenové tito chlebem byli si es EvSeitst. Mat. 4, 3 ; jsi-li syn boží, pusť sě za sě si es t. Mat. 4, 6; ó člověče, jsi-li u veliké hřiechy zablúdil, jsi-li své svědomie poskvrnil, utec sě k Mariji ML. 29ᵃ; jsi-li komu sám uškodil, trp právo Vít. 61 var.; pokus sám sebe člověk, jest-li svědomie čisto a jest-li se mysl as a něco povzdvihla k bohu Štít. uč. 122ᵃ; jest-li to, že (braní odúmrtí) omlúvá obyčej jiný, však by měl, ktož béře odumrli, dávati almužnu t. 87ᵇ; bude-li ť, že chlap ten (Ruben, otec Jidášův) snide (rkp. zznydee), tobě (Jidášovi) s sbožím žena příde Jid. 111; tělo blažené bude, bude-l’ položeno podlé mého mistra hrobu Hrad. 38ᵃ; bože milý, porúčiem sě tobě i Izaldu…, bude-li, že ona toho střeženie nezvie Trist. 155, v orig. stněm.: ist, daz si dise lage nicht… ersiht Gottfr. Strassb. Tristan v. 14643; bude-li to, že Tristram tak hrdinný nalezen by byl Trist. 179; ráda ť chci tak s ním umřieti, budete-ľ mi toho přieti t. 53b. – Výraz jest-li je vlastně = si est; ale ve větách podmínečných vtiskuje se, spolu se spojkou své věty podřízené že, ve význam pouhé spojky si, ustrnuje v slovo jedno a ustrnulé jestliže, jestli stává se spojkou, která znamená si, wenn; na př.: jestliže sě (ve snách) bydliště čie rozšířilo a zveličilo i prosvětlelo…, nalezne radost BřezSnář. 146; pán náš… dávno od nás odjel a nevíme, jest-li živ či není, a jestliže již umřel, tobě jako knížeti jest naším pánem býti Háj. 81b. – li spojeno s enklit. -s: pro ňe (t. pro roucho těsné, lidé) nemohú, nechtie-lis, kleknúti tělem svým Štít. uč. 118ᵇ, -li-s = či, nebo; moši pověděti, ješto mi mój otec vložil na srdce, že strýc mój, postil-lis se jest či-lis které mieval jiné utrpenie poň ve čtvrtek, aby jat nebyl t. 145ᵇ. -li-s – -li-s- = buď – buď, buď – nebo.
či-li, v. výše; za-li, zda-li, v. níže
pak-li.
Na př.: moci-li tak budeš učiniti, a ty učiň; pak-li nemoci budeš, já tvé bohy zboíi Pass. 460.
nebo, neb, anebo, aneb.[82] Přejato ve zkrácené formě ze Slovn. Tr.
První část slova, ne-, souvisí buď s negací, jejíž význam se zde nějakým delším pochodem ztratil, nebo s adverbiem nъ, stsl. nъ sed. Část druhá, bo, je pův. samostatná částice, v. výše.
I. U významu odporovacím: oder, aut, vel; bývají tu někdy formy sesílené nebo-li, nebo-li-to, anebo-li-to, zřídka nebo-ť, neb-ť, anebo-ť. Na př.:
![[698]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00706.jpg){kind=link}