[61]číslo strany tiskuVěty tyto a vůbec věty příčinné příslovečné lišiti jest od vět příčinných v souvětí souřadném (§ 77); tyto jsou věty hlavní, ony vedlejší.
2. Učel, t. j. příčina (následující), pro kterou něco (předcházejícího) se děje nebo jest.
Věta příčinná, která vyslovuje účel své věty řídící, slově účelová (finální). Lze ji naznačiti vzorcem: A, aby Aa; nebo: aby Aa, proto A. Věta Aa připojuje se k větě A ve smyslu spojky aby, t. j. spojkou aby samou, anebo některou jinou smyslu podobného.
Příklady: proto Bůh tresce, aby se zlí káli ČMudr. 8; proto vlčka bijÍ, aby se starý vtípil tamt. 88; činím to proto, abych se poučil Us.; –
ten chce pluh mieti, aby jím oral, orati chce, aby obilé měl, obilé chce, aby sě živil ŠtítV. 271; aby (člověk) nedal sě žádostí těla přetáhnuti, by pro menšie u většiem byl obmeškán tamt. 243; proto kovář má kleště, aby sě neožehl HusE. 1, 421; cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi Br. Z. 461; buďte opatrni, ať vás hrdost mysli nepodtrhne ŠtítV. 25; pros od boha milosti, ať by krutým sudem nesúdil tebe tamt. 26; činíme zlé věci, ať přijdú dobré HusE. 1, 411.
3. Podmínka, t. j. příčina, na jejímž splnění něco závisí.
Věta příčinná, která vyslovuje podmínku své věty řídící, slove podmínková (kondicionální). Lze ji naznačiti vzorcem: jestli (kdyby…) Aa, tedy A; nebo: A, jestli (kdyby…) Aa. Věta Aa připojuje se k větě A ve smyslu spojky jestli, t. j. spojkou jestli samou, nebo některou jinou smyslu podobného (-li, když, kdyby, by = kdyby atp.).
Příklady: nemáš-li peněz, do hospody nelez ČMudr. 163; slíbíš- li za druhého, sázej ze svého tamt. 346; nebylo by zlodějů, by nebylo příjemníkův tamt. 145; by ty svému psu nohu uťal, on za tebou poběhne tamt. 50; nešťastný by se břehu chytal, i ten se s ním utrhne tamt. 158; když se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti tamt. 76; (Hus) odkázal panu Janovi jednoho koně a vůz, ač měl- li by ještě TomP. 3, 583; –
budeš- li svých hřiechóv na zpovědi tajiti, buohť je zjeví; pak-li je budeš zjevovati, buohť je skryje HusE. 3, 184; chceš- li v život vjíti, zachovaj přikázanie tamt. 1, 1; jestliže vody průtoku nemají, dmou se Kom. Z. 469; ktož by silně na trest zpolehl, trest by sě zlámala a on by upadl ŠtítV. 190; ktož má šlechetnosti, tyť jsú jeho (= má-li kdo) tamt. 165; kaká by to čest byla, kaké vítězstvie, by nebylo i jedné práce tamt. 12; což sám sebú člověk nemóž, toť s pomocí boží bude moci, ač chce k tomu sě přičiniti tamt. 267; ač co budete prositi otcě mého, dáť vám HusE. 1, 310; ač přikazuje- li to moc, což nemáš činiti, tu chutně pohrzej mocí tamt. l, 90; žádný nepřijdete ke mně, jedné leč otec mój nebeský potáhne jeho tamt. 3, 11.
![[61]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00069.jpg){kind=link}