[544]číslo strany tiskuu vodu utekl, ten uzdraven bndieše Krist. 64ᵃ; (sv. Petr) i potom často, když kokota pějíc uslyšieše, tak inhed vzdechna zaplakáše t. 97ᵃ: (Kateřina) jej (pústenníka) tak cného vědieše, že cožkoli povědieše, to vše pravda (bylo, bývalo) Kat. v. 548; (žaludy a lesné zelíčko) jich krmě biechu najlepšie, kromě když Tristram z svého lučiště zastřeléše který ptáček Trist. 216; (syn) dobrú vášniu jmějieše, když pivo uzřieše, na vodu oka neprodřieše Mast. 294; komu sě nedostanieše, u druha jako své vezmieše Dal. 2; což mu (sv. Alexiovi) almužny ostanieše, to vše jiným chudým rozdal Pass. 323; sv. Kristina k těm bohóm mrzkú mysl mějieše, a když bylo podlé obyčěje obět bohóm vzdáti, vždy v uokénci obět schováše t. 347; (král Jam) ijednomu pánu neotpustieše, pořád vši zemi žžieše DalJ. 109; ktožkoli přijdieše oběti obětovat, přiběhnieše pacholík Ol. 1. Reg. 2, 13; když vycházieše Mojžieš, vstanieše všěcka osada t. Ex. 33, 8; k hospodinu, když sě smútiech, zvolách i uslyšal mě ŽWittb. 191, 1; (Drahomiř) kdež žáka nebo křesťana přěmožieše, živu jemu býti nebieše DalC. 27; (mnich) což dobudieše, to pro buoh rozdadieše OtcB. 131ᵇ; když ji (nosař pannu) políbiti chtieše, tehdy ji nosem vstrčieše v jejie tvář Baw. 217; (obr) kohož sochorem dosiehnieše, toho velmi urazieše t. 276; (lev) je (dvě zvířata) roztrháše a do moře umetáše t. 8ᵇ; kdežkoli vejdieše Ptolomeus do kterého města, vždy postavieše stráže v každém městě BiblG. 1. Mach.
Sem hledí také přiblížieše sě v těchto příkladech: když nemoc sě přiblížieše, on (bohatec) chtieše sě túlati Hrad. 141ᵃ; když (Boleslav) pocítil smrt, že sě k ňemu přiblížieše, povolav k sobě syna svého a jej mnohým ctnostem učil PulkR. 35ᵃ. Imperfektum slovesa přiblížiti sě vyslovuje zde blížení krok za krokem, srovn. nč. smrt se přibližovala (impftiv., iterat.).
Podobně lze vyložiti imperfektum provržieše v Hrad. 125ᵇ: švec provrže ten kroš, i sadi druhý spieše; ten (druhý) kroš opět provržieše, osm vrhóv vešdy pospolu ztrati švec. Švec – vypravuje báseň – hrál v kostky s krčmářem; ztratil, prohrál jeden groš; vsadil pak druhý groš; a prohrál i ten, a to osmi vrhy; provržieše = prohrál druhý groš několika vrhy (naproti tomu v první větě provrže, aor.). Dnes bychom řekli: prokoulel jsem zlatku; stč. by se mohlo říci prokuléch.
Příklady pro b): ktožkoli jemu v tvář vezřieše, inhed užasnieše ML. 91ᵃ; když Maria porodi syna, přijědú přěd ni třie králi…, a když přijědiechu, všichni zajedno klekniechu Hrad. 120ᵇ (srov.: oni proti ňemu poklekavše bohem jej býti ukazováchu Kruml. 108ᵇ); větší by boj mezi těmito známými (příbuznými) nežli mezi jinými, nebo aj to ť jednak s jedné strany padnieše jich mnoho, jednak s oné, jednak s této strany raňeni ležiechu, jednak s oné PulkR. 95ᵃ; potom král kázal na ň (na
![[544]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00552.jpg){kind=link}