[490]číslo strany tiskus trunk vína t. 209ᵃ; vezmi lištíčka izopového asi s čéši t. 94ᵇ; daj toho nápoje vypiti asi s čéši t. 233ᵇ; s košili kmentu VelKal. 103; ještě aby jim dal ze dva, ze tři (plíšky) Kulda 1, 49; Ninive bieše město veliké cěsty se tři dni trium dierum Ol. Jon. 3, 3; (masa) nám jedva se tři dni ostalo vix tridui cibum pollicebatur Otc. 397ᵇ; bieše té cesty s den chodby spatium itineris unius diei Otc. 41ᵃ; že by se u něho ráda se dva, se tři dny zdržela Kulda 1, 243; čekal jsem na vlak ze dvě hodiny Us. mor. (sděl. Fr. Bílý); –
s-toliko: ne stoliko samomu sobě EvOl. 195ᵃ; stolko milostivý jest hospodin HomOp. 152ᵃ; (milost) všecka v ižádného nevejde srdce, než stolik, což které bude jie moci pochopiti ŠtítMus. 3ᵃ; –
s-ústa, odtud sústa, z toho pak ustrojeno subst. sg. sousto.
4. a) Genitiv se s vyslovuje, se kterého předmětu (odkud?) děj se nese, a zvláště od jehož povrchu děj se nese. Má význam protikladný proti na s lokálem. Na př.:
mnoho sem s pravé cesty svedl Otc. 5ᵃ; (nepohne se) hora Sion s svého miesta t. 36ᵃ; tu sě hnuchu s toho miesta DalJ. 10; (hvězda) s miesta sě hnúti nechtěla Vít. 27ᵃ; snide s světa k buohu Otc. 77ᵃ; Bořivoj s světa snide DalJ. 33 a j.; aby (bůh) mě s tohoto světa vzal Pass. 465; ssěd s koně DalJ. 38; když s ňeho ssede Otc. 137ᵃ; jenž jest s nebes sstúpil Modl. 23ᵇ; Polené s hradu sběhú DalJ. 35; Sasíci jsú s druhé strany t. 44; an sě s mořě k břěhu veze JidDrk. 70 (: na moři); bych jej provodil s ostrova KlemY. 6, 1; s lože, na kteréž si vstúpil, nesstúpíš Kladr. 4. Reg. 1, 4; szuj obuv s noh svých Ol. Ex. 3, 5; kterak s tvú rukú kóžě sě smekla Modl. 55ᵇ; když s slunce vejde v stien Otc. 398ᵇ; když smy s tebe (se stromu) přijímali plod Modl. 64ᵃ; s súdu vstáti VšehK. 25ᵇ; (: na súdě seděti); čísti s listu t. 122ᵃ (: na…); (písař) dsky na pargamen s papieru přejímá t. 98ᵇ; ktož by s dědictvie byl vytišťen t. 116ᵃ; s vysvobozeného (t. dědictvie) na jiné dědictvie manstvie se přenášie t. 179ᵇ; z jiného hlediště TomP. 4 (předml.), z m. s.
Z významu tohoto (místního) vyvinuly se přenesením další jiné.
Některá rčení:
pusťte s vašie mysli zlost Otc. 269ᵃ; všicku hanbu spustiv s mysli t. 232ᵃ; ustup tam s očí t. 275ᵃ; zhynul jemu s očí evanuit GestaKl. 159; jdi mi s očí Us.; když jest s modliteb vyšla Otc. 489ᵃ (: na modlitvách); –
se všěch stran, s obú stranú, s levé ruky: nic se všech stran dokonalého býti nemuože VšehK. 283ᵇ; by boj tvrdý s obú stranú AlxB. 3, 13; s uobú stranú mnoho zbitých ležieše DalC. 27; s druhé strany VšehK. 257ᵃ; s jedné strany bieše holé sklo a z druhé…(!) Otc. 459ᵃ; k těm zástupóm, ješto biechu s jeho strany t. 117ᵇ; jenžto má s levé ruky nebo strany oheň a na pravici vodu t. 289ᵇ; zemské právo bylo by s veliké strany zkaženo VšehK. 183ᵇ (= velikým dílem…); to jest s větčie strany rybníky
![[490]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00498.jpg){kind=link}