[179]číslo strany tiskulepšiemu: již chtie zlému mému ŽWittb. 39, 15; (mužie) dachu velikéme (sic) zlému býti DalHr. 8; k tvému ctnému NRada 76; taký má naději k lepšímu nč. Us.
Sg. lok. dobřě, dobru, lepši: v zeleně ruka bielá (na štítě) DalC. 73; jenž (dobrota) v takém cěle nebyla i v jednom těle Rúd. 258 (cělo, celek); na vysocě super summum ŽWittb. 73, 5; na vysocě in excelsis Ol. Sir. 22, 21; já jsem učil zjevně na prostraně Vít. 49ᵃ; přešli sú moře po suchu t. 2. Esdr. 9, 11; v málu dní ŠtítMus. 62ᵇ; po suchu Br. Ex. 14, 29; v kolice dnech Alb. 8ᵃ; po několicě dnech Pass. 336; hospodář když staví za stravu hosti ne v svém domu, nemóž ho staviti u věcši, ledno pod pětí hřiven Rožmb. 235; kto jest u mále nepráv, i u věcši nepráv jest EvZimn. 22; kto jest nevěren u mále, i u větši nevěren jest in maiori Koř. Luk. 16, 10; mnoha ostati a na menši dosti mieti BrigF. 117ᵃ; budeť lépe na menši dosti mieti BrigF. 110; jich otcové první zákona (t. předchůdcové v řeholi klášterní) na menši sú měli dosti HusE. 1, 426 (vydavatel vytiskl: na-menší[m], neprávem); v teple, v horku, v parnu atd. nč. Us. – Tvar složený dobřiem, dobrém, lepšiem: chtiec o obecném dobrém pomluvu jmieti Pulk. 58ᵃ; kněz o jiniem prácě nejmieše DalC. 100; kdo v mále jest nepravý, i v větším nepravý jest Bible r. 1857 Luk. 16, 10.
Sg. instr. dobrem, lepšem: nad vysokem postavil si mě super excelsa ŽWittb. 17, 34; dvojduchem operiantur diploide ŽGloss. 108, 29; nad málem panovati ChelčP. 254ᵇ; s málem ľuda AlxB. 6, 8; ktož málem učiní pomoc, jako by většem pomohl ŠtítMus. 163ᵇ; několikem pomoci Štít. uč. 140ᵇ; než by je (peníze) několikem po málu rozdal t. 141ᵃ; kdyby většem pomohl tamt.; nč. teplem, horkem, parnem atd. Us. – Tvar složený dobrým, lepším: který pro své dobré dá obci zlým užiti DalHr. 3; opatřiti se dobrým, lepším Us.
Pl. nom. akk. dobra: dobra sľúbena jsú bona HomOp. 154ᵃ, vlivem latiny; veliká horka, sucha, tepla nč. Us.
Pl. gen. dobr: z těch such, veder, velikých paren nč. Us.
Pl. dat. dobróm: těm vedrům nč. Us.; kdopak těm jeho moudrům rozumí (moudrým výkladům, pohrdlivě) Rais RD. 12.
Pl. lok. dobřiech, dobrech: po těch horkách, suchách Us.
Pl. instr. dobry: před těmi vedry, suchy Us.
Sem náleží také zpodstatnělé adjektivum vojsko.
α2) Masculinum.
stč. ľúb, líb miláček, z adj. libý: vejdeš u pokoj pána Jezukrista (k tomu na kraji připsáno:) líba svého Kruml. 337ᵇ; pyčiž (ty, Jěne) se mnú (Marií) mého líbu Plankt. 167ᵃ (rým: nového slibu; původně bylo zajisté líba: sliba);
![[179]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00187.jpg){kind=link}