[166]číslo strany tiskunež ve dnová slova m. slova dní, totiž adjektivum neutvořeno z přívlastkového genitivu dní, nýbrž ze substantivního málo a substantivum k tomuto adjektivu vzalo se z bývalého přívlastku. Na př.:
potom po malých dnech Krist. 50ᵇ; po malých dnech umřel jest Mill. 46ᵇ; po malých dnech Ol. 1. Reg. 18, 27; u malých letech Otc. 490ᵇ; po malých časiech t. 99ᵇ, 62ᵃ; když mnozí časi přešli Pass. 308; jenž malým chlebem veliké zástupy krmil Otc. 415 (v OtcB. na stejném místě: málem chleba); jenž tak malým pokrmem móž množstvie lida nakrmiti Krist. 55ᵃ; malými a krátkými slovy jej utěšiv paucis verbis Otc. 138ᵃ; s malú bratří cum paucis fratribus t. 119ᵃ (v OtcB. na stejném místě: s málem bratří); proti malým nepřátelóm contra paucissimos inimicos Ol. Jos. 7, 3; lankrabie i s svými utekl s lidmi malými Baw. 165; co (je) vdov, ježto nezaslúžie tolik v delších letech Otc. 490ᵇ; k chvále božie mnohé ny svaté písmo chýlí Kruml. 193ᵇ (t. j. mnohá místa svatého písma).
6. Snaha po tvaru adjektivním byla tak mocná, že druhdy volí se spíše adjektivum nevhodné, než aby se snaze té nevyhovělo. Na př. lat. in cathedra pestilentiae přeloženo: na stolici poskvirňenéj ŽWittb. 1, 1; a podobně in terra oblivionis: v zemi zapomanutéj t. 87, 13; die temptationis: dne pokušeného t. 94ᵇ, 9; in die tribulationis: v den zamúcený t. Hab. 16; opere polymitario: dielem prošívaným Ol. Ex. 36, 35; in civitatem habitationis: u město bydlijiúcie ŽWittb. 106, 7; ad portas mortis: k vratóm smirtedlným t. 106, 18; tabernaculum foederis: z stanu zaslíbeného Ol. Ex. 33, 7, z stanu zaslíbeného t. Ex. 33, 9; (půst) jest nazván čas kající ChelčP. 94ᵇ.
7. Pravidlo právě vykládané časem upadá. Začátky toho jsou již v době staré, zvláště v překladech, kde předloha (latinská) překladatele sváděla. Např.: ot hlasu nepřietele ŽKlem. 46ᵃ místo: nepřietelova; okol země orbis terrarum ŽWittb. 97, 7 vedle: okola zemského t. 71, 8; o milováni boha Kruml. 116ᵃ vedle: o milování božiem t. 114ᵇ: na stolici chráma super pinnam templi Koř. Luk. 4, 9; na těmeni posvěcence Ol. Deut. 33, 16; jenž bieše Erodesa tetrarchy zchovanec Koř. Act. 13, 1 atd.; v § 171 č. 1 a § 268.
Blahoslav vytýká a kárá výrazy: pan z Pernštejna, a chce za to míti: pan Pernštejnský: ale pánům se to líbí a on nesmí haněti Blah. 252.
Dosud však udrželo se pravidlo tou měrou, že pokládáme za chybná rčení: básně Kollára m. Kollárovy, láska matky m. matčina, kvítí pole m. polní, strom ovoce m. ovocný, silnice okresu m. okresní atd.
8. Mezi adjektivem possessivním a genitivem possessivním bývá rozdíl; na př.: papež po smrti biskupa muož držeti biskupství HusE. 1, 406 = eines Bischofs, – po smrti biskupově … = des Bischofs; kůže zajícova = des Hasen, – kůže zajíce = eines Hasen;
![[166]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00174.jpg){kind=link}