3. Pojí se pravidlem s dativem a zřídka s genitivem.
4. Dativ s proti vyslovuje, proti kterému předmětu (kam?) děj se nese nebo (kde?) něco jest. Na př.:
proti prúdu řiečnému Ol. Sir. 4, 32; proti jie (hořě) t. Ex. 34, 3; všickni proti jemu vycháziechu t. Jud. 3, 10; i jěde knieni proti otci svému DalJ. 42; proti prahu klanějú hlavu t. 7.
Význam vlastní je tedy místní; z něho vyvinuly se přenesením jiné.
5. Některá rčení:
libostí smilstva jsúci zapálena proti synu svému vlastniemu ROlC. 261ᵇ; –
bojovati, vytáhnúti…, hřěšiti…, žalovati,… jmietim … (čso) proti komu (s úmyslem nepřátelským): bojije proti nám svět svými věcmi Modl. 13ᵇ; pobojoval proti Samarí Ol. 3. Reg. 20, 1; kněz zličský proti jemu (sv. Václavu) vytěže DalJ. 28; mužie proti nim (dívkám) vynidú t. 15; ktož by proti knězu českému vstal t. 29; hřěšímy proti tobě Modl. 39ᵇ; když proti sestřě počě žalovati Kruml. 213ᵃ; knězě Jaromíra proti jemu vině DalJ. 34; neb s’ mne proti sobě ničímž nevinil t. 36; hned protiva němu zášť vzali Kulda 1, 176; co proti tomu máte Kruml. 188ᵇ; ščít a obrana proti všěm nepřátelóm Modl. 52ᵇ; –
proti jeho vóli přěd Děvín sě brachu DalJ. 10; proti jeho vóli Strachkvas na biskupin stolec vznide DalC. 32; učinili jste to proti rozkazu Us.; –
všickni rytieři jako mirva bychu ten den proti ňemu KlemK. 59 (přirovnáním); krápějka proti velicie řěce Kruml. 272ᵇ; menšie sú všechny věci rozkošné … proti oné rozkoši, než-li jest jediná krópička vody proti všemu moři Kruml. 209ᵇ, Alb. 80ᵇ; – lepí proti tobě (při kompt., v. § 190 č. 2 b); –
ktož jest byl pyšný, budiž proti tomu pokorný; ktož jest byl lakomý, proti tomu budiž ščedrý; ktož jest byl nesmierný v pití a v jědení, budiž proti tomu skrovný, aby sě rád postil; ktož jest byl léní v dobrých skutciech, budiž proti tomu křepký; ktož jest smilný, budiž proti tomu čistý Modl. 71ᵇ (kontrastem); život a dobrotu, a proti tomu smrt a zlost Ol. Deut. 30, 15; –
kdyžto zvěř opitomie, (slouží člověku a) své zdravie proti jeho váží Baw. 94 (= za jeho, člověkovo zdraví…).
6. Proti se pojí s genitivem; na př.: proti mravóv GlossPers. 5ᵇ; naproti oltáře páně VelKal. 367; šel na protiv jeho Kulda 2, 121.
321. S, se, sn.
1. Je předložka prvotná, z původního som.
Ze som vzniklo v slovanštině jednak sǫ, jednak sъn a sь. Podoba sǫ se vyskýtá jen ve složeninách, sǫsědъ č. súsěd atp. V platnosti předložkové bylo sъn a sъ; z toho je v češtině sn a s, se. V případech, jako
