nenie poč postáti HusPost. 7ᵃ; odtud po-to, po-č = proto, proč: jemužto bohové odpověděchu: poto, že jsi svatú Anastazí zamútil, dán si nám v naši moc Pass. zl. Mus. 1ᵇ; poč jsmy sěm zváni Vít. 36ᵃ var.; poč ny divně tuto sebral (bůh) t.; poč nám buoh přijíti kázal t.; ne poč tehdy čeho pomíjeti, ne poč čemu nevěřiti…, ale všecko za úplna naplniti a zachovati, leč by kto chtěl samoděč zatracen býti Rkp. knih. univ. XVII. H. 11 (poč. XVI stol., Kázání Jíry paustedlníka) list 179ᵇ.
Ve výrazích příslovečných po pás, po krk…; na př.: stát ve vodě po kolena, po pás, po krk Us. Bš.; odsekni tu ruku po loket, která sobě dobra nepřeje Mudr. 57 Bš.; pole všechno nám po humno berou ŽerZáp. 2, 85 Bš.; v komoře sedí stařeček s bradou až po pás Kulda 2, 247 Bš.
V příslovečných výrazích času po všě časy, po śú dobu…, po mnoho = kdy a jak dlouho: kmet, jenž oral po všě léta AlxV. 2241; po vše časy tu by Otc. 94ᵃ; byl jeden král…, slovutný muž po své časy Pil. a; po tisiúc let bude zemi škoditi DalJ. 4; sta sě to po krátké roky, podbichu všě Kapadoky AlxH. 1, 3; doklady na rčení „po śú dobu“ v. v § 207 č. 3; neb se to po mnoho stává, často strach síly přidává Baw. 41 (často); pořád Us. – Dále ve rčení po dnešní den = po dnešním dnu, ode dnešního dne (pojetí kde?) zaměněno za pojetí kam?): po dnešní den přěbývaj v dobrých skutciech ex hoc… Otc. 127ᵇ; po dnešní den buď ty muoj starosta ex hodierna die t. 183ᵃ; úfám v buoh, že po dnešní den neučiním nic zlého ab hodie t. 258ᵃ’; (já) po dnešní den slibuji, že toho sě viece nedopustím t. 269ᵇ; nč. po dnešní den = usque ad…
Ve výrazích příslovečných po prvé, po druhé…; na př.: po nejprvé máme věděti…, po druhý…, po třetí…, po čtvrtý…, po pátý…, po šestý…, po sedný Nitsch 20–23; musíte sě naroditi po druhé Krist. 55ᵇ; jiže po druhé narodili smy sě renati sumus HomOp. 152ᵃ; jakož (hospodin) byl i po druhé povolal Ol. 1. Reg. 3, 10; již bychom sě byli po druhé vrátili vice altera t. Gen. 43, 10; až sě jim (Prokop Němcům) zjěvi po třetie Hrad. 26ᵇ; po prvé, po druhé, po desáté…; po každé Us.
2. Opakuje se; na př.: po mé po všě dni Rúd. 2499; zeměné poslachu po knězě Bořivojě Moravského, po strýcě bratra českého DalC. 55.
II. 1. Dativ s po znamená a) způsob, jak se něco děje, b) později také distributivnost.
Doklady tomu:
a) vřeť každému srdce po jazyku svému DalC. 41; židé po losu sebrachu sě BiblC. Súdc. 20, 14;
po latinu, po latinsku, po židovsku atp.: po latinu ApD. d.; po latinsku sobě činiti latinari Lact. 210ᵇ; aby sě obřězal po židovsku Otc. 348ᵃ; (mužie) sě tehdy po pohansku jměchu DalC. 8; mluví po česku, mluví po německu Nudož. 46ᵃ a Us.;
