abych nepomněl na tu křivdu, což by mi sě jie ot koho dálo Modl. 45ᵇ; učte sě ote mne Krist. 33ᵃ; dcera má od diábla zle sě trápí HusPost. 46ᵃ; – mluviti, otpověděti, pohoniti, vládnúti, dáti, držěti … od koho = původem, návodem čím, za koho atp. (původ intellektuální): od nich mluvil Čech Holubář HusPost. 54ᵇ; kníže oznámil, kterak před JKM mluvil od měst Let. 898; opat dal od sebe promluviti ŽerZáp. 2, 143 Bš.; pověz od nás všech sestrám našim službu naši Hád. 9 Bš.; pan Zajíc dal odpověď od pánuov druhé strany Let. 621; toho, od kohož jest poručníkem VšehJ. 74; pohnal jsem od Petra t. 40; pohoním tě od paní Markéty Dsky I, 130 Bš.; zlí úředníci od krále vládnúc učinie, že i král bude slúti zlý Šach. 305ᵃ; ten pan Bohuslav válku vedl od krále Zikmunda Let. 74; bratr starší nic nemóže dáti od bratří bez jich vuole Tov. 81 Bš.; pan Čeněk drže ten hrad od Pražan i zradi jej králi uherskému Let. 82; (město Mýto) držal jest pan Diviš od Pražan t. 144; – ten od bídy nevěděl, co má dělat Kulda 1, 59 (původ, příčina); pláště stkvěly se od drahého kamenie Trist. 77; mnoho koní od zlata se blyštících Mitr. 54 Bš.; čalouny od zlata se třpytily Lab. 91 Bš.; – od té (masti) spleskajú vole Mast. 142; – voda je kalná a bahnitá od zemí tučných, skrze něž teče Har. I, 170 Bš. (původ, při adjekt.); to je posel od boha Kulda 640 (původ při subst.); bouře s velikým zvukem od větru a jekotem od moře trvala celou noc Pref. 533 Bš.; hřmot od lidu, loskot od mečuov, dusot od koní daleko slyšán byl Háj. 53 Bš.; byl křik od Turkův Mitr. 93 Bš.: nadjide nás nenávist od zlých lidí Pass. Bš.; jest nebezpečenství od zlodějů mořských, jest nebezpečenství od utrpení Pref. 561 Bš.; bylo světlo veliké od hradu hořícího Let. 85 Bš.; –
chrám staven jest od kamene Pref. 301 Bš. (původ, látka); řemeslníci, kteří od dřěva dělali BiblD. 1. Par. 14, 1; ot hedvábie rúcho majíc Vít. 3ᵃ; rúcho ot nasěči i ot nachu t. 28ᵇ; (obora byla) od přeskvúcieho mramora Baw. 196; klenoty od stříbra Tov. 77; nástroje od železa, olova, dříví a kamení Lab. 72 Bš.; daň od zlata AlxV. 1030; –
by (biskupové) od svěcenie nebrali (t. platu) HusE. 1, 420; ten vzě dva peniezě ot dýmu každého DalJ. 25; co bychom od lázně dáti měli Har. 2, 154 Bš.; sedlákům od vozů jsme zaplatili Mitr. 188 Bš.; co s’ platil od šití? Us.; –
Elifar, jenž byl ot Egypta hrabie AlxB. 3, 33; –
býti ot čeho = býti ustanoven k něčemu, účel, jmieti čso ot čeho: ot toho pak střělci biechu, jakž vyzřieti nedadiechu AlxV. 472; záclona od vedra Ol. Sir. 34, 19; budú-li ť sirotci kací, od čeho sú v deskách zmatci? NRada 756; (obecní starší) od toho bývali, aby ke gruntům dohlédali WintObr. 2, 596 (z r. 1611); hned přišli duchové, co byli od toho pokladu Kulda 1, 139; od toho jmáš sjezdy s zadu, aby ukradl sě
