o všech VšehJ. 426; o jiných o všech póhoniech t. 113; o čemž o všem ŽerKat. 242; o tom o obojím VšehK. 203ᵃ; o tom o žádném tuto nepíši t. 39ᵇ; o světskéj věci o rozličnéj Otc. 3ᵇ; o obú o ní jest psáno Kruml. 147ᵇ; o tom Boleslavovi o ukrutném Pulk. 27ᵃ; o tom hanfeštu o pražském t. 28ᵇ; o kterýchžto o všech potom bude pověděno t. 44ᵃ; o tom o všem de omnibus istis Ol. 3. Esd. 6, 6, t. Ekkl. 1, 13; o množství o egiptském t. Ezech. 32, 18.
4. Matením s ob bývá ob m. o; na př.: on sám ob sobě praví Alb. 36ᵇ.
311. Ob.
1. Jest bezpochyby stejného původu jako o; v. § 310.
2. Pojí se s akkusativem. Původní význam jeho jest trans (proti cis) a znamená tedy, do čího okolí pohyb se děje (kam?) anebo v čím okolí něco jest nebo se děje (kde?). Na př.:
býti, státi (sě), sníti sě, převézti … ob druhú stranu, ob cěstu atp.: ten kněz bieše ob druhú stranu řěky trans flumen (manere) Otc. 136ᵇ; ten kněz ob druhú stranu řěky bieše OtcB. 29ᵃ; ob mezi jeden lid bieše Baw. 251; při čemž (Ježíši) nikte ob obě straně (t. nebyl) UmR. 78; kteréžto ob cestu protiv onomu okénku bieše ROlB. 115ᵇ; to ť on stojí ob stěnu hlédaje skrzě okence (za stěnou) Ol. Cant. 2, 9; ob uličku dále (stály) jiné tři domy TomP. 2, 101; to sě stalo v Betaní ob onu stranu Jordána EvSeitst. Jan 1, 28; ob obě straně řěky sešli sú sě s svým vojskem Pulk. 182ᵇ; přepravil jej ob druhú stranu řeky Pass. (Mikl.); převezli se ob onu stranu Vltavy t.; Oldřich ob onu stranu potoka zjednal sě k bojování Pulk. 75ᵃ.
Z významu tohoto (místního) vyvinuly se další jiné, přenesené.
3. Některá rčení:
ob tu stranu … = s té strany, po té straně, vzhledem k tomu: stav manželský jen ob tu stranu má k spasení čáku, s kteréž jest svú milost povzdvihl k bohu Štít. uč. 40ᵇ; a dobře ť řku »licoměrní pokrytci«; neb ob tu stranu, že vznosie se oněma dvěma křídloma, jsú licoměrníci, ukazujíc do sebe líce krásné, a ob tu stranu jsú pokrytci, že se druhýma dvěma křídloma přikrývají ŠtítMus. 75ᵇ; neb ob tu stranu … jsú licomerníci (sic)…; a s té strany jsú pokrytci atd. ŠtítOp. 67ᵇ; když padl v hřiech člověk, oslepen v rozumu ob velikú stranu, žádost trží k nestatečnému … ŠtítBud. 22; to ť jest pravda, křivě jest diábel člověka držal v smrti, neb jeho jest lstí dobyl, mohl by byl bóh ob tu stranu moci diáblu odjieti člověka; ale že jest v pravdě držán smrtí (člověk), z své vuole hřiech učiniv, chtěl bóh pravdu jej k životu navrátiti t. 121; –
ob den, ob noc … = během dne, během noci, ve dne, v noci: přěstěžíš sě ob den transmigrabis per diem Ol. Ezech. 12, 3; na tom poli obe dva dny veliké hody učinil Pulk. 154ᵃ; tak tři (plst) ob tři dni, až
