těšiti sě, nařiekati, vrtrati, stýskati sobě, hněvati se … o něčem: Rachel nechtěla sě utěšiti o nich (o synech) super eis Pror. Jerem. 31, 15; pěj nařiekanie o množství o egiptském Ol. Ezech. 32, 18; o mém tresktání vrtrali t. Pror. 1. 30; Jidáš o tom mazání vrtlal (sic) ML. 89ᵇ; o příkrovu sobě stýskáš Hrad. 108ᵇ; že sě o tomto hněváte AlxH. 11, 5; –
(mužie) o niej (o ženě) lahodiec viece než o zlatu Ol. 3. Esd. 4, 19 o ňemž jsmy kladli lest Hrad. 12ᵃ; jest o tobě lest skladena Krist. 80ᵃ; ukládati o kom Us.; o tom sě jechu bráti lest DalJ. 13; o svém pánu lest kladieše t. 21; –
býti, živu býti … o čem: býti o hladu Us.; ne o jednom chlebu živ jest člověk Krist. 34ᵃ; již musíš o tom živ býti NRada 1437; o rybách živ jest Vel.; –
postiti se o vodě a o chlebě Jg.; (Judáš) majě střěpňu (šafáře) o všem statcě Jid. 57; o holi chodí VšehK. 23ᵃ a Us.; –
učiniti něco o své moci Jg.; učiniti něčso o svém umě: když o svém umě nic nečiní Otc. 336ᵇ; nic o svém umě nečiniechu suo arbitrio t. 107ᵇ, t. 305ᵃ; o svém s’ toho umě neučinil DalC. 36; aby sám o svém umě chtěl živ býti Hug. 192; z toho neporozuměním o svém ujmě: o svém ujmě měli učiniti Hrub. 8ᵇ, a dále o své ujmě, o své újmě: pakli by kdo sám o své ujmě sobě (práva) dobýval Pr. městk. rkp. Jg.; Štěpána o své ujmě ukamenovali Plác. Jg.; někdo sám o své ujmě to do textu vmísil Ješín Jg.; o své újmě Us.; –
jest o někom, ve větách bezpodmětých: jakž jest o ňem Hrad. 36ᵃ; jest velmi zle o tobě t. 130ᵇ; bylo by zle o nás Lobk. 154ᵃ; jiné jest o sirotku, kterýž by neotpieral VšehK. 231ᵇ; –
o tom časě atp., v adverb. výrazích časových: o tom času velmi trudném, točúšto o tom dni súdném … Pil. a; modlitva o božiem těle Modl. 33ᵇ (přeneseno a pojato časově!); (žáby) skřičechu o té době Baw. 63 (v té době); o vánocech Pulk. 72ᵃ; o svatém Havle, o svátcích, o hromnicích, o vánocích, o poledni, o polednách, o páté hodině … Us. nč.; –
kozel o jednom rozě atp., kde o s lok. je při subst. a znamená vlastnost: bylo příti (přijíti) o jednom rozě kozlu AlxB. 6, 39; v žaltářiu o desieti strun decem chordarum ŽWittb. 32, 2; jsi člověk o malém smyslu Tkadl. 2ᵃ; vůz o dvou kolách Vel. (Mikl. 4, 676); nádoba o dvou uchách t. (též); koráb o šesti veslích Vratisl.; dům o třech patrech Us.; v očích posluhy o popraskaných botách V. Mourek v Libuši 22. I, 282 (výrazu „o popraskaných botách“ užito nad míru).
Sem patří původem svým též adverb. o-všem: jakož ne o-všem k sobě všichni zápisové podobní jsú, tak také ne o-všem jedni od druhých jsú rozdielní VšehK. 214ᵃ; z toho nč. ovšem freilich.
3. Opakuje se; na př.: jakž o tom o všem nedbajieše AlxV. 556; o všem o jiném ŠtítBud. 62; o takových o všech ChelčP. 68ᵇ; o těch
