na ten Pulk. 89ᵃ; na horu na vysokú Otc. 23ᵇ; zpomínali na stežky na jejie Ol. Bar. 3, 23; aby své tělo vzdvihl na nebe na třetie Otc. 32ᵇ; (biskup) na léto na druhé umřel jest Pulk. 138ᵃ; na naši na všěch škodu List Vrat. 1377 a List Oleš. 1416; na ty na každé knihy Hlah. str. 1ᵇ; by srdce na nic na jiné nespadlo než na tě Rúd. 25ᵃ; zda je na to na vše navedl Joab Ol. 2. Reg. 14, 19; na všecko na to nic nedbám GestaBř. 61ᵇ; na všěcky na své údy Pulk. 27ᵃ; rač pomněti na všě na ny Vít. 34ᵇ; buď krev jeho na všě na ny t. 39ᵇ; na ny na hřiešné PassKapB. 2ᵇ.
4. Na pohled bývá na- vloženo do spřeženiny. Na př.: purgrabie … přivede ľud až v zástavu, své pohuby ne-na-zbavu, si zhynuchu boj vzemše, jemu hlavu stěchu vzemše AlxH. 7, 15; někdy cizoložňata budú mieti diel s pravými dětmi, že bude jeden (manžel) ne-na-své děti pracovati ŠtítMus. 19ᵃ; déšč jde na pravedlné i ne-na-pravedlné Krist. 39ᵇ. V skutku je to ve shodě se stč. pravidlem o negaci, podle něhož příslovce záporové ne se klade nejblíže k výrazu tomu, jehož se týká především.
II. 1. Lokál s na vyslovuje, na kterém předmětě (kde?) něco jest nebo se děje, a zvláště na jehož vrchní straně to jest nebo se to děje. Na př.: by Čech sám sedmý na téj liořě DalC. 2; na skalách in collibus ŽGloss. 77, 58; (noha sviecnová) ješče stojí na hradě u svátého Víta DalC. 47; na koních dievky jezdiechu DalJ. 10; rúška, na niež ostala tvá tvářnost Modl. 17ᵃ; sedíš na svém věně (území) DalJ. 27; když na jednom poliu biechu t. 1; – čteme na knihách Kruml. 183ᵇ; budeš-li ústavně na knihách čísti…, oči sobě zkazíš ŠtítVyš. 7ᵇ; knihy, na nichž bieše psáno svaté čtenie Otc. 216ᵇ; budeš-li pražskú neb břevnovskú kroniku čísti, tiemto sě právě ujisti, že na niej jest méňe postaveno DalC. úv. 3; (jest) napsáno na Mojžiešových knihách Ol. Bar. 2, 2; – ti všicci biechu na přědku, sám král jdieše na prosrědku (sic) AlxH. 2, 33 sl.; – kněz sě jě kostela na Prazě činiti DalC. 29; káza jim na Strahově státi DalJ. 36; na Turště sě nestyď během t. 19; na Míšni Beneda bieše t. 50; dievky na Vyšehradě biechu DalJ. 11; na Moravě Us.; – svázánu ostavichu ji (dívky Šárku) na lesě DalC. 13; chtějí sě skrýti na lese Otc. 103ᵇ; přijide na to miesto na lesě t. 284ᵇ; počě na hluchém hvozdě přěbývati t. 417ᵃ; (učini sobě odpočívanie) na jiném pokojíku t. 161ᵇ; – dievka na potocě stáše DalH. 41 am Bache; město leží na veliké vodě Mand. 66ᵃ; v městě našem Kolíně na Labi KolAO. 10ᵇ (z poč. XVI stol.); města Nymburka na Labí t. 10ᵃ.
Z významu tohoto (místního) vyvinuly se jiné, přenesené.
2. Některá rčení:
na srdci, na paměti, na mysli, na umě…: biskup na srdci sě zamútil ROl. 136ᵇ; Filemon na svém srdci přije skrúšenie Otc. 146ᵃ; to máme pamatovati na našem srdci t. 176; abychom ta slova na paměti
