obmeškávajíc. Též i království ďábelského dobývají závistí, chytrostí i lží. A kdež jest závist, tu milost Boží svrchovaná býti nemůž. A protož, když hřešíme pro království ďábelské, usilujeme a za to jiného se nečeká, než muky věčné a jest minuté, i zde i tam v dobrém a v svobodě odpočívání. Ale království Božího dobývají lidé dobrými skutky a věrú. Jakož apoštol dí: „Světí věrou přemohli sú království Boží.“ Protož usilovati máme ustavičně pro to království, neb jest stálé rozkošné, mocné a věčné a vší sladkosti plné. Jakož v Žaltáři dí: „Sláva a zboží v domu jeho.“
{Království ďábelské jest čtvero}textový orientátor Zase království ďábelské jest čtvero, a v kterých je má. První v těch, jenž na zpovědi, neb vyznání hříchů hříchy své zatajují. A to jest podlé Písma svatého Matúše sepsání. Duch němý, jakož řekl otec: Mistře, přinesl jsem tobě syna mého, majíce ducha němého. Protož ti ducha němého mají, jenž pro hanbu světa hříchy v sobě zatajují. A takoví budou posmíváni v den soudný. A takových jest figura v knihách Královských na oněch poslech Davidových, jimž bylo rúcho na kolena ostříháno a polovici brady oholeno. Ten posměvač jest ďábel, kterýž radí hříšnému, aby se polovici hříchuov vyznával, jenž se skrze puol brady oholené znamenává, aby se v den soudný posměvati čemu měl i na smrti. Druhé království má v těch, kteříž čistoty manželské nezachovávají. Jakož ve Čtení o tom: „Když duch nečistý vejde od člověka, chodí po místech pustých a potom vrátí se zase.“ O témž Abakuk prorok dí: „Všecko jest shromáždil a přitrhl sítí svú.“ Neb jako pták lapán bývá sítmi, tak přirozením a milostí lásky smilné podtrhají se všech stavuov lidé. Třetí království má v těch, jenž chudým a chudině nátisky činí. O tom se dí: „Jdeť, přijmeť a vezme k sobě sedm duchuov horších sebe. I budou poslední věci horší prvních člověka toho.“ Čtvrté království má v těch, jenž dobrého bližních svých nemilují, a to jest ďábel lživý, kterýž minuté věci vkládá lidem za věčné a sám, nemoha míti království, i odvodí od něho, aby ho žádný neměl. Protož ta království jsú ďáblova, v nichž on kraluje. Ale že sú i někteří, jenž netoliko nehledají království Božího, ale také se ho varují, jakož sú ti, jenž jiným činiti dobře překážejí a majíc nad ním moc, ke zlému jim rozkazují, poslušenstvím to za spravedlivost ozdobujíce, na své duše jiné duše berúce, ješto jest proti Písmu, kdež se dí: „Kterú odměnu dá člověk za duši svú.“
{Království Božího mnozí hledají a nenalézají}textový orientátor I sú někteří jiní ještě, kteříž hledají a nenalézají. Jakož sú pokrytci, kteříž berou na se náboženství pro marnú chválu a někteří hledají a nalézají, ale neberou jeho. Jakož sú ti, jenž na čas věří a na čas v pokušení odstupují. Někteří hledají, nalézají a berou, jako ti, jenž skrze lásku Boží skrušení sú přijali a od Pána Boha neodstúpili. O tom apoštol dí: „Co nás odlúčí od lásky Kristovy, zda li hrůza, zdali meč?“ I kterak mnozí sú, ješto chtí ku Pánu Bohu přijíti, ale nechtí po tobě jíti a též jakožs ty trpěl, trpěti a chtí s tebou kralovati, ale nechtí toho pilně zasluhovati. Neb hlava naše skrze utrpení vešla jest v slávu svú a my, jeho údové, jiné cesty sobě nalézati bychom chtěli, snadnějšími cestami přejíti. Divné by to bylo, kdyby hlava jednú děrou kam vešla a jinou děrou údové, jiného by býti nemohlo, než rozdělení těla. A tak hlava s údy nebylo by jedno tělo. I nemůžem k němu jinudy přijíti, jediné po něm jdúce, ale nemůže toho učiniti, jediné leč on sám pomůž. I co jest po něm choditi, jediné potupiti všecky věci časné, jako on potupil a nebáti se protivných a trpěti jako on trpěl s radostí, činiti k němu, co on k otci činil, učiti, což on učil, kamž jest on předšel. Neb kdož v Kristu přebývá, má též tudy choditi, kudy jest on chodil, ženských věcí nehleděti, důstojenství se varovati, křivdy nemilovati, ani žádnému ji nečiniti, všem prospěšnú býti, ne své, ale Stvořitele chvály hleděti a kohož může, podlé sebe k milování nebeských věcí pozdvihnúti. Někteří sú, jenž nejdú po Kristu, tu sú, jenž ještě nezůstali hříchů a Krista se kryjí. O těch prorok dí: „Ej, jenž se zdalují od tebe, zhynúť.“ Jiní sú, jenž nedají lidem dobrému přijíti, jichž osobu Petr apoštol nesl, když Pánu Ježíši, chtějícímu pro naše spasení trpěti, řekl jest:
