Jakož i Jidáš jest to pro Lakomství učinil, Pána a Stvořitele svého zradil a prodal, ješto již víc nad to zlé žádný učiniti nemohl, ani muož. Neb z toho i ty zlosti, kteréž jsem prvé oznámila, o nichž ohyzdné jest mluviti pro jich mrzkost, po nichž chceš čistého a vonného beránka, chutnú Bohu obět člověčí, smrdutého kozla učiniti. Neb kdyžs ty co dobrého s svými sestrami od počátku světa neb kde učinila, nikdyž nic dobrého ukázáno býti nemuož tvého skutku. Leč tu, když jest Pán všeho světa řekl, sedě na truonu svém, jakož jest psáno v knihách Královských, řka: „Kdo mi oklamá Achaba, krále izrahelského z Samarie? A tu šatan: Já oklamám. Řekl Pán: Kterak? A on odpověděl: Vstúpím ve všecky proroky jeho a vpustím duch lživý a budu jemu libé věci praviti a tudy oklamám jeho.“ Toť tvá cnost a tvé řemeslo, lidi tebú oklamovati.
{Lež Kristu chtěla všecka království dáti}textový orientátor Teď, před nedávným časem, chtělas Pána našeho Jezu Krista podlé ukázání tvého shůry všecka království světa dáti, ať by se padna klaněl, ano nic tvého nebylo než jeho, až tě tím ohromil jako hromem, že Pánu Bohu tvému modliti se budeš a jemu samému klaněti. Kdyžs se o toho směla pokusiti, tuto pak člověka a sluhu jeho týmž činem oklamáváš, aby on toho pánem byl a to vzal a tím vládl, čehož Pán jeho. A maje to a moha míti, nechtěl a se toho vzdálil a ovšem prázden učinil. Tím neduhem sluhu jeho oklamati chceš. Ó, prokletá svuodce, ó, protivnice Boží, i proč jsú v tobě ta slova, kdež muož tobě řečeno býti. „Co se chlubíš v zlosti, kterýž mocen jsi v nepravosti? Celý den nespravedlivost myslil jest, jazyk jako břitva ostrá činil jest zlost. Miloval jsi zlost nad dobrotu, nepravosti více nežli činiti upřímnost. Miloval jsi všecka slova klopotná jazykem lstivým. Protož Buoh zkazí tě, dokonce vyvrátí tě a vystěhuje tě z příbytku tvého a kořen tvuoj z země živých. Uzří spravedliví a báti se budou, nad ním posměvati se budú a řkou: Ej, člověk, kterýž nepoložil jest Boha, pomocníka svého, ale naději měl jest v množství zboží svých i ostal jest v marnosti své. Ale jako oliva plodná v domu Božím naději měl jsem v milosrdenství Božím věčně i na věky věkuom. Chválu vzdávati budu tobě navěky, nebo učinil jsi a čekati budu jména tvého, nebo dobré jest před opatřením tvých svatých.“
{Antikristové nastanou}textový orientátor Ale chceš antikristy mnohé učiniti, o nichž předpověděl sám Pán Ježíš, že nastanou mnozí antikristové a svedú mnohé a dějí. Tamto jest Kristus, onde jest na horách, v jeskyních, v domích kamenných, i bludní budou hledati jeho. Tu li chceš Pána Ježíše slepým ukazovati, kterýž sedí na pravici Boha otce a odtuď má přijíti súditi živých i mrtvých. Ale chceš člověka uvésti v pozdvižení, aby se naplnila řeč apoštolova, kdež řekl: „Bude zjeven člověk pýchy, sede v chrámě Božím, povyšuje se nade všecko, jako by on byl Buoh, jemuž bude modlení a klanění, jehož zabí Pán duchem úst svých.“ Hleď, by ty toho pod jednáním svým nepůsobila, aby šelma, o níž euvangelista v Zjevení píše, že smilnili jsú všickni králové zemští a z kalichu jejího pili a za ní obrátili se všickni. Neb všecka proroctví prorokův na tě se ukazují, že tebou má se protiveno býti skutkuom vší Trojice svaté a z tebe má a z města tvého vyjíti antikrist, protivník Boží. I jsú na počátku skutci tvoji sladcí, ale konec jich hořký. Protož hodnéť jest býti vykořeněnú a zahyň ten, jenž tě miluje a v kladbě buď, kdož tobě přistojí. Neb i ti skrze tě jsú prokletí, kteříž jsú od potopy zahynuli a tvou radou sú skutky zlé činili a Bohu protivné. Kdež Pán Buoh propověděl, řka: „Žel mi, že jsem učinil člověka.“ {Duch v člověku nebude víc než sto a dvadceti let}textový orientátor A již duch muoj nebude v člověku víc, než ke sto a dvadcíti letuom. I protož pro tě ukrácen jest život člověčí, kdež to prvé mnoho let živ jest býti mohl člověk. Tu již skrze tě a sestry tvé věk jemu jest ukrácen.
