Vyhledávání (skrýt)

Tovačovský z Cimburka, Ctibor: Hádání Pravdy a Lži o kněžské zboží a panování jich

Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. II 32 740, 134 f. Editor Hejdová, Tereza. Ediční poznámka

Práce používá také data, která poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

<<<<<85r85v86r86v87r87v88r88v89r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

lakomých, žádostivých, nenávistných, obžerných, lenivých, chytrých a lživých, tak duovodné jako já tobě rozumím, že neznáš, ani pomníš písma Bárocha, kterýž jest psal vězňuom do Babylona: „Nyní pak uzříte v Babyloně bohy zlaté a stříbrné a kamenné a dřevěné na rameních nositi, ukazujíce strach národům. Protož vězte, abyšte i vy podobní nebyli učiněni skutkuom cizím a abyšte se nestrachovali a strach aby vás nepopadl v nich. Protož uzříce zástup z zadu i spředu klaněti se, rcete v srdcích vašich: Tobě se sluší klaněti Hospodine. Anjel muoj s vámi jest a sám se zeptám na duše vaše. Neb dříví jich uhlazena od tesaře a pozlacená a postříbřená falešná jsú a nemohou mluviti. A jako panny milující okrasy, skrze přijití zlata uděláni jsú. Koruny zlaté majíce na hlavách svých bohové jich. Protož ukrádají od nich kněží zlato a stříbro a nakládají je sami na se a dávají z něho kurvám a nevěstky ozdobují. A opět když vezmou to zase od nevěstek, okrašlují bohy své. Tiť pak nebývají vysvobozeni od rezu a moluov, ale přikrývajíce je rúchem zlatohlavovým, vytírají tváří jich pro prach domu, který na nich mnohý jest. Berlu také mají jako člověk a jako soudce krajiny, jenž hřešícího proti sobě nezabije. Mají také v ruce meč a sekyru, ale sebe z boje a od lotrův nevysvobozují. Protož známo buď vám, že nejsou bohové a tehdy nectěte jich. Neb jako nádoba hliněná zlámaná neužitečná bývá učiněna, takoví jsú i bohové jich. Když budú postaveni v domu, oči jich plný sú prachu od noh vcházejících. A jako někomu, kdož krále rozhněvá, uzavírány sú brány, aneb jako k hrobu přinesenému mrtvému, tak uzavírají kněží dveře závorami a zámky, aby od lotrův nebyli zlúpeni. Lucerny zapalují jim a jistě mnohé z nich žádné nemohú viděti, ale jako břevna v domu jsú. Srdce jich vrtají červové i rúcho jich a oni toho nečijí. Černé jsú tváři jich od dýmu, kterýž v domu bývá. Na jich těla a na hlavy jich létají sovy a vlaštovice i ptáci a též i kočky skáčí. Protož vizte, žeť nejsú bohové, a protož nebojte se jich. Zlato také, kteréž mají, k pěknosti jest. A jedné leckdo rez vytře, nebude se skvíti, neb ani čili když děláni byli, za každú kúpi kúpeni jsú, v nichž duše není. Bez noh na ramenách nošeni bývají, ukazujíce bídnost svú lidem, pohaněni buďte také ti, kdož je ctí. Protož padnou li na zemi, sami od sebe nepovstanou. A ač kdo postavě je rovně, sami od sebe stanou, ale jako mrtví na jich ramena vloženi budou. Oběti jich kněží prodávají a zle toho požívají. Též i ženy jich zbírajíce, ani nemocnému, ani žebráku co udělují. Oběti jich nečisté a krvotoké ženy dotýkají se. A tak poznajíce z těch věcí, že nejsou bohové, nebojte se jich. Neb odtud slovú bohové, že ženy přikládají bohuom zlatým a stříbrným i dřevěným. A v domích jich kněží sedí, majíce sukně rozedřené a hlavy i brady zholené, jichž hlavy obnažené jsú. I řevú křičíce proti bohuom svým jako na večeři mrtvého. A rúcha jich odjímají kněží a odívají ženy své i syny své i dcery své. Ani ač co zlého trpí od něho, ani ač co dobrého budou moci odplatiti, ani krále ustaviti mohú, ani odjíti. Též ani zboží dáti mohú, ani zlého odplatiti. Jestliže kdo jim co slíbí a nezaplatí, ani se na to ptají. Člověka od smrti nevysvobozují, ani mdlého od mocnějšího zprošťují. Člověka slepého k vidění nenavracují, z nouze člověku nepomáhají. Nad vdovou se nesmilují, ani sirotkům dobře učiní. K kamení z hor podobni jsú. Bohové jich dřevění, kamení a zlatí i stříbrní, ale kdož je ctí, pohaněni budou. Protož kterak domněno má býti a neb řečeno, že by byli bohové. Když ještě i sami Kaldejští nectí jich, jenž když uslyší němého, že nemuož mluviti, přinesú ho k Bélovi, žádajíc od něho, aby mohl mluviti. Jakoby mohli číti ti, ješto hnutí nemají. A oni když porozumějí, opustí je, neb čichu nemají ti bohové jich. Ženy také přivážíce okolo sebe provázky, na cestách sedí páléce dříví olivové. A když některá

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).