příklady hojnými okrášleno, široká řeč by se odtud vyskytla. A takovým obyčejem synthesiscizojazyčný text následuje pořádku přirozeného a všecky otázky pocházející z přirozeného zvyku vystíhá, vykládá, schvaluje i utvrzuje, jinými obyčeji, příklady, podobenstvími osvěčuje.
O učicím způsobu prostém, jenž slove analyticacizojazyčný text (totiž rozvažující se)
Analytica methoduscizojazyčný text, to jest způsob rozvažující se, jest ten, kterýž od summy aneb od cíle některé věci začínáme a potom teprv částky a to, což k tomu náleží, vyhledáváme pořádkem proti onomu prvnímu právě odporným. Jako kdyby o modlitbě mělo mluveno býti. Nejprv co jest vzývaní, tou cestou jíti musí (nebo definicí zavírá v sobě toho všeho cíl), a jaký její cíl. Potom co náleží k modlitbě, jako oudové potřební musejí připomenouti býti. Jako jest spůsobení mysli příčiny, proč se sluší modliti, kdo má prošen býti, skrze koho i zač. Pro paměť nechť jest ale takto.
Způsob mysli příčiny, kdo skrze koho prosíš i co
Naposledy přidány mohou býti okolo stojící věci nerozdílné, jako modlitby se vždycky přidrží, místo, čas, hýbaní neb padání. Kdyby zajisté toho psaním i příklady potvrdil a vysvětlil, veliká a užitečná hojnost řeči odtud by pošla. Ale tomu, cožkoli jest až posavád povědíno o vysvětlování věcí prostých, takto má rozumíno býti, aby to vše učiněno bylo podlé rozdělení věcí již napřed ukázaných. Ale že ti, jenž sou v těchto regulích vycvičení, častokrát mezí těch neostříhají, zvlášť muži učení a dospělí, spatříce způsob posluchače, z veliké hojnosti vyberou toliko to, což případnějšího býti vidí a co k naučení nejpotřebnějšího, vědouce i o té reguli, že rozdílnost lahodí. A ten spůsob učení nazývají způsob opatrnosti (methodum prudentiae)cizojazyčný text. Příkladu přivoditi netřeba, snadná jest tato věc k srozumění.
