patriarchů, proroků, apoštolů, svatých mučedlníkův a jiných mnoho spasení dosáhlo, skrze kteréž pravá cesta v nebe nám se ukazuje, skrze Ježíše Krista, Pána našeho, jemuž s Otcem i s Duchem svatým buď sláva, čest i císařství na věky věkův. Amen.
Ten příklad poněkud ukazuje užitek napřed položených regulí. Protož napomínám počátečních kazatelů, aby se, což nejřádštějí mohou, v tom cvičili, tak píšíce kázaní i je vynášejíce, aby potom nastrojení býti mohli k hojnějším službám svatým. Nebo žvaniči a tlacháníci neumělou zohyzdí čistou boží službu, což jest hrozné před Bohem i před osvícenými lidmi.
Potěšující kázaní
Kázaní potěšující jest řeč taková, v nížto kazatel zarmouceného člověka a pod křížem plačícího zase pozdvihuje, aby velikou bolestí nebyl přemožen a nezahynul. Artikulové toho kázaní obecní a velicí jsou tito. 1. Vůle nebeského Otce. 2. Náš spůsob. 3. Zaslíbení pomoci. 4. Poněvadž sme Kristovi údové, musíme jemu podobni býti. 5. Užitkové mnozí odtud pocházející.
Křížem zajisté že sme, býti nemůžeme, to se tvrdí, tajnosti srdce zjevovány bývají, bujnosti těla skrocována, pohrdnutí světem se vidí, poníženosti se učíme. Bludové k napravování jdou, budoucího zlého vystříhá, víra se vštěpuje, naděje v Bohu aby skládána byla, učíme se více, šíře o tom viz v spisích. Když by měl takovou řeč učiniti, tedy šetř těchto věcí. 1. Příčiny, 2. artikule hlavního, 3. potrzení, 4. zavírky. Tak jako i v předešlém napomínajícím kázaní, jehož jest tato částka. Ale v tom také užitečné jest věděti, kterak by to pořádně jíti mělo, protož krátce o té věci povím.
Kterak by měla řeč potěšující býti činěna
Aby to případně a časně mohlo činěno býti, rozdělíme to na dvé: 1. Potěšující jest obláštní jednoho neb dvou, 2. jest obecné mnohých. O té každé zvláště povím.
