jako: Co jest pobožnost? Totiž odtažené slovce, srostlé bude pobožný. Najdi někoho takového, pohleď naň, mysli jaký byl. Ihned budeš míti definicí té věci, jako Abraham bál se Boha, věřil mu, poslouchal ho, tedy pobožnost jest bázeň Boha, víra, poslušenství.
Pátá regule
Pilně musí šetřína býti věc předloženou, co s ní spojeno a co za ní musí jíti. A to opět v zvláštních věcech musí zavříno býti jako v žalmu 2: Blahoslavení všickni, kteříž v něj úfají. Nejprv tu z předcházejících slov toto jde, že bez Krista není žádný blahoslavený. Nebo poněvadž teprv tehdy blahoslavení bývají, když v něj věří, bez té víry neb doufaní toho sou bídní všickni lidé. Totéž místo může také tvrzeno býti tímto obyčejem. Všickni věřící v Krista sou blahoslavení, protož tedy všickni nedoufající v něho nejsou blahoslavení, jistěť jsou bídní. Vidíš zjevně, že toto místo dává příčinu, aby o bídách lidských mluvil.
Druhý artikul můžeš z přítomných slov míti, o čemž máš napřed čtvrtou reguli, totiž že pravé blahoslavenství a šťastnost záleží u víře v Krista.
Třetí artikul, že to dobrodiní jest obecné, neb praví: všichni. Není to tedy vlastní jednomu toliko národu neb člověku, ale všechněm.
