O učicím způsobu složeném, jenž slove didascalica coniunctacizojazyčný text
Kázaní v tomto spůsobu složeném bývá, když celé proposicí děje se vysvětlení jako takto: Sluší člověku křesťanu netoliko učení, ale života Kristova následovati a učení zlých i hříšných obcování utíkati. Tu vidíš jedny otázky s druhými spojené a již ne samy otázky, ale celou věc rozprostřenou. Takový spůsob má nejvlastnější tuto dvojí věc: potvrzení, odporování. Častokrát však přihází se to, že smíšený spůsob zachován bývá. Nebo jestliže toho summovního předložení částky byly by nesrozumitedlné, musí skrze rozvažující spůsob (o čemž napřed) nejprvé rozjíti a potom po částkách rozložiti. Potom je diaeresiscizojazyčný text – vyložiti, synthesiscizojazyčný text – v hromadu složiti a tento spůsob, o němž přítomně řeč jest, potvrdí, důvody shledají, a což odporného, preč zažene a v nic obrátí.
Pro příklad nechť se toto poví. Kdyby kdo chtěl první prosbu modlitby křesťanské vysvětliti, tehdy by to nejpřípadnějí učinil podlé těchto spůsobů přítomně (totiž didascalicam maethodum coniunctamcizojazyčný text). Takto stojí v modlitbě: Osvěť se jméno tvé. To potřebné rozsekání, nýbrž dělení musí býti, kteréžto promluvení na dvě prosté otázky rozdělíš {Analysis}marginální přípisek soudobou rukou: Co jest to jméno boží. O posvěcování jeho aneb to slovo: Osvěť se. Potom musí to býti, aby diaeresiscizojazyčný text (totiž vysvětlení) jednu částku po druhé vysvětlila skrze definicí a divisí. A za tím diaeresiscizojazyčný text obojí částku jednu po druhé vysvětlením a rozdělením jich vyjádří. Potom již synthesiscizojazyčný text má skládati částky a kusy v hromadu. Z toho potvrzení i odporu učinění má jíti. Ale regule vždycky následovati sluší, kdož částky artikule kteréhokoli potřebují vysvětlení, sic jinde toho netřeba. Nadto v podobenstvích Páně i v jiných má své místo analysiscizojazyčný text, aby každá částka zvlášť byla předložena. Potom je opět podobenstvím k jiným věcem téhož podobenství přidati. Odtud vyjde učení věcem a napomínaní, jako v onom evangelium o semeních jest nejprvé částek pět: rozsévač, símě, rozsívaní, země, ovotce. K rozsívání připodobňuje se. K semeni slovo, k rozsívání kázaní slova božího. Ovotci semene užitkové slova se přirovnávají. To vysvětle můžeš naučení
