potřeba ostřejších ostnů. Protož často činil to odchylování, což jest snadně viděti v jeho psaních. Nyní pak, když učení jest již utvrzeno a zborové spokojeni, skrovnějí se těch ostnů užívati musí. Za tím že není všech jednostejné zavolání ani taková možnost neb váha, nechť tedy na to pomýšlejí počáteční kazatelé, aby středmě a mírně dělali. Jestliže jest kdo žádostiv k těmto regulím a uchýlení se na stranu příklady míti, nechť čte epištolu K Židům, tam toho hojně nalezne.
O 4. věci: O umělém učinění zavírky
Pověděl sem nahoře, jaká má býti ozdoba každého artikule. Tu má již praveno býti o artikule neb kázaní některého zavírce. Při kteréžto věci tohoto má šetříno býti. Nejprv má summovně artikul vysvětlený obnoven býti.
Druhé, důvody kratičce připomenouti, a zvláště pak hlavní. Třetí, připojení učiniti, v němžto vždycky toto tré býti má: 1. Čemu učí ten artikul, 2. čemu odpírá, 3. k čemu napomíná.
Čtvrté. Tak všecko spořádati, aby snadně měl přístup k druhému artikuli neb kázaní. Jako když by již vysvětlil artikul napřed připomenutý, že žádný nemůže svou mocí zákonu božímu dosti učiniti. (1. Artikulí obnovení). Kdo se bude moci chlubiti, že zákonu božímu dosti učiniti by mohl? (2. Důvody připomeň.) Poněvadž netoliko zkušení tomu odpírá, přirození svědčí. Písma zde i onde světlými svědectvími tomu odpírají, ale nadto i obět Syna božího to ukazuje. (Připojení.) Protož tedy artikul tento učí nás všecky znáti naši nemožnost, hřích a žádné spravedlnosti že nemáme, odpírá u sebe spravedlivým a vede, abychom poznajíce Krista, k němu se utekli. (Přistup k dalším věcem), což nám v evangelium se pokládá, o čemž hned bude praveno.
O kázaních, kteráž v sobě napomínaní zdržují {O druhém rozdíle kázaní, jenž slove}marginální přípisek soudobou rukou paraenoticumcizojazyčný text
Poněvadž již o prvním rozdílu v kázaních, jenž učicí slove, jakž mohlo býti, tak povědíno jest. Již nyní o druhém rozdílu, jenž slove napomínající
