vý[684]číslo strany tiskuznamu zaniká však povědomí, jakého původu kondicionálový výraz bych nesl atd. vlastně jest, a vzniká pojímání jiné, ve kterém zejména pomocné bych atd. nebéře se již za aorist slovesa býti, ba ani za sloveso finitní, nýbrž za pouhou spojku kondicionální = ut, si, quod… aby, kdyby, že, že prý atp. Spojkový tento význam vidí se v tom, co ve všech tvarech bych, bychom, byste atd. stále se drží, totiž ve slabice by-; v koncovkách pak -ch, -chom, -šte atd. vidí se flexe, která přísluší perifrastickému výrazu celému a která dílem vynechávati, dilem jinak, zejména pomocným jsem nahrazovati se může. Příklady tomu v. v §§ 351 a 352.
či, či-li
Je od původu partikule interrog., zda-li, an, num, nonne. Bývá při otázce samostatné i závislé, při jednoduché i také při složených, a tuto zvláště při členech následujících, prvému protivných, kontrastujících. Při členu kontrastujícím dostává význam nebo, aut. V obojích případech spojuje se druhdy s rovněž tázacím -li a je či-li.[78] V materiálu Gebauerově je mimo dva nové doklady totéž, co se čte v Slovn. I. 170–171 pod heslem či. Tu však je či označeno jako »part. interrog.«, nikoli jako spojka, »conj.«, jak je pravidlem jinde. Snad by sem náleželo či, čili jen významu nebo, aut. Ale protože v rukopise není nic poznamenáno, pojímám sem všechno, co v rukopise je.
Na př.: či zpoviedati sě bude prach? numquid ŽWittb. 29, 10; či na věky zavirže ny bóh? čili milosrdie své ostřěže? čili zapoměne smilovati sě bóh? či sdirží milosirdie své? numquid-aut-aut-aut t. 76, 8–10; či na věky rozhněváš sě? či rozprostřeš hněv svój? numquid-aut t. 84, 6; budu jiesti maso býkové? čili krev kozlovu budu píti? numquid-aut t. 49, 13; čili hněvati sě bude? numquid ŽKlem. 7, 12; čili bóh nevzpytá těchto? nonne t. 43, 22; čili poznajiú všichni? nonne t. 13, 4; která mojě vina? či sem byl v čem právo mina? či gdy komu povolil, aby kto pro ň svú krev prolil? či sem ten byl, na ňemž ktož by své pokorné n’ úžil prosby? či plakala vdova která zbyvši pro mě svého mužě? či sě stalo gda dědiciu, by pro mě stál v smutném líciu? AlxBM. 8, 7 sl.; ktož by chtěli ke zlému obraceti a zle rozuměti písmu i těch zvieřat, ješto i na před i na zad plna očí byla, čili ť by nemohli, by ť směli? Štít. uč. 4ᵇ = zda-li by nemohli, kdyby se osmělili tak učiniti?; odpověděl a řka: a čili ste nevěděli, že Kruml. 191ᵃ; ta dva prorádcě radiesta sě nevědúce, kako by jima svého krále jieti, vmnozi (u mnozě) či u mále AlxBM. 1, 6; nevědiech sě co přijéti, vrahóm-li sě otpierati čili tak v porobě státi AlxV. 568; máme-li jeti na válku čili nechati? ire debemus ad bellandum an quiescere Ol. 2. Pas. 18. 14; mohla o tom mluva býti, která by osoba svaté trojicě měla člověčstvie na sě přijieti, otec-li, syn-li, čili duch svátý Krist. 8ᵇ; kto shřěšil, tento čili rodiči jeho hic aut parentes eius EvVíd. Jan 9, 2; nejistie, všechny-li (Kristus) z třetieho pekla vyvedl, čili jedné tyv, kteříž
![[684]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00692.jpg){kind=link}