[627]číslo strany tisku180b; – trpí muku nezaviniv Hrad. 50b (děj M přítomný, N minulý); majiú toho po světu češt i chválu, pojměvše u bojiu práciu malú DalC. 10; ti, ješto hořie v milosti božie, odtrhše sě věcí světských ŠtítV. 70; jenž padše chtie opět vstáti t. 332; – uslyšav múdrý řěč múdrú múdřějí bude DalC. úv. 4 (děj M minulý, N budoucí); mnohý, byv přietelem, promění sě ŠtítV. 56; a tak, celý den kvaši vše, pojedú rózně, zpivše sě druzí t. 59; slyševše vóbec o sedmeře kostelní svátosti, také poslyšte o každé zvláště t. 310; – přídúce Říměné v naši sě zemi uvieží Hrad. 74b (děje M i N budoucí); přidá chudý i bude tak řéci t. 127b; ktož počna život dobrý… i skoná jej v nečistotě ŠtítV. 258; že… přijma tu svátost bude mieti velikú moc t. 330; (člověk) skonaje v útrpení život, bude u věčné radosti posazen HusPost. 70a; tehdy přijda obětovati budeš ChelčP. 194b; a přijda nalezne jej (dům) prázdný BrNZák. Mat. 12, 24; jestliže padna budeš se mi klaněti t. 4, 9 atp., v. § 368 č. 2 b) a 363 č. 2 b) α.
Jsou tu však některé odchylky.
a) Děj minulý vyjadřuje se přechodníkem budoucím, přijda počě rozprávěti atpod. Na př.: (Jidáš) přidá počě rozprávěti Jid. 107; (Jáchym) pojma s sobú své pastýřě hna sě preč LMar. 3; tehdy mu (Václavovi) Boleslav vece, potrhna z nožnic svého mečě DalC. 30; Roman přiběhna před sv. Vavřincě přěd jeho nohy padl Pass. 431; (čarodějník) slúpy měděné učině kázáše sě jim smieti t. 293; tehdy přistúpě Aristander vece AlxV. 2381; král povědě sě zasměje KatBrn. 372; často lecicos počna sě zmisávalo ŠtítV. 177; a vztáhna ruku svou… řekl BrNZák. Mat. 12, 49; a klekna před ním řekl jemu t. Mar. 1, 40; a přinesa díl nějaký položil k nohám apoštolským t. Skutk. 5, 2 atpod., v § 373 č. 2 β).
To bývá ve stč. dosti zřídka; ve ŠtítV. jsou toho jenom dva příklady, v BrNZák. jsou už dosti hojné.
Častěji vyskytuje se přechodník budoucí při ději opakovaném; na př.: (mrskáči) svój hřbet obnažiece biči tepiechu DalJ. 90; (mnich nemocným) ruku na hlavu viožieše a uzdravě je domov jíti kázáše Otc. 139ᵃ atp., v. na místě shora uvedeném.
b) Děj budoucí vyjadřuje se přechodnikem přítomným (velmi zřídka). Na př.: jdouce připravte nám beránka Br. Luk. 22, 8 ‘[63] V rukopise čte se ještě tento doklad: kterak by jej lstivě jmauce zamordovali Br. Mař. 14, 1. Byl sem pojat omylem, nebot jieti je sloveso dokonavé. Tr.).
c) Děj budoucí vyjadřuje se přechodníkem minulým (zřídka). Na př.: šed do Macedonie spomoz nám Koř. Skutk. 16, 9; aby šed nepověděl ne vadeat et nuntiet Ol. 4. Reg. 9, 15; šed zabi jeho vade interficere t. 3. Reg. 2, 29; šed pověz pánu svému vade et dic t. 18, 8; šedší učiniž vade et fac t. 17, 13.
![[627]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00635.jpg){kind=link}