[476]číslo strany tiskupo málu, po nenáhlu, po tichu, po hostinu…: ukrádá sukna po málu Hrad. 113ᵇ; kněz v svéj zemi po nenáhlu vše uchodí DalC. 40; (mnichové) chléb po řiedku mějiechu t. 37; když by králová po tichu přišla Kat. 142; bylo příti (přijíti) tomu beranovi po zlu AlxB. 6, 40; po podanému per concessam gratiam Greg.; když jsi po hostinu NRada 1339; po hostinu Pass. 86; jenž jest po hostinu Ol. Lev. 16, 29; všecko nám bude po rovnu AlxM. 1, 12; po mladu sobě činiti iuvenum more se habere Lact. 209ᵃ; po našému, po vašému, po svojému dial. horno-ostrav. (Loriš), robi po svojimu BartD. 1, 120 (laš.; tu může býti od původu lokál matením koncovky -mu, -m’, -m);
po hřiechu: jakž juž po hřiechu sě stává AlxV. 252; po hřiechu vždy radějše věříme pochlebníkóm Štít. uč. 144ᵇ; ta mast po hřiechu jak nebozězem virtá Mast. 148; pojato za lok.: a po našem hřiechu nynie kamenie nemohl by tolik shledati, by chtěl všě (cizoložníky) ukamenovati Hrad. 118ᵇ; mnozí jsou po našem hřiechu ľudie, jenž … HomKlem. 1ᵃ;
juž nenie služby, po biedě! JiřBrn. 497; (MMagdalena) obrtši sě po své biedě „Raboni!“ j‘mu odpovědě Hrad. 46ᵇ; –
b) vdávati (sázkou soudní) každý kól po třem stóm (t. haléřóv) Rožmb. 278; jmá dáti po třem grošóm Pr. pr. 261; po čtyřom(!) neb po pěti počítajíc Comest. 190ᵃ; s každé kopy, kolik jich za duom dá, po třem haléřóm Pr. pr. 261; kupec má dáti ungeltu po puol groši s kopy, host a měštěnín po třem haléřóm t. 255; aby každý po kusu vzal Krist. 54ᵇ; dal po kusu pečenie Ol. 2. Reg. 6, 19; ne to ani ono dílně po kusu, ale všecko spolu Kruml. 451ᵃ;
kněz Václav … po svatým v noci bos chodieše DalC. 27, v překl. stněm.: er ging des nachtis parfuʒ zu kirchin (za to v rkpisích mladších lok.: po svátých rkp. V, L, Z, Ff, po svatyniech rkp. P, svaté = kostel).
2. Předložka po s dat. časem zaniká a nahrazuje se vazbou po s lok.; místo po jazyku svému je po jazyku svém, místo po dobru je po dobrém, místo po třem haléřóm je po třech haléřích atd. Výrazy, které z usu staršího zbyly a takořka ustrnuly, berou se pak pokud možná za vazby po s lok.., na př. po-dobru, po-hřiechu, po-světu atp. Kde jsou tvary s dat. a lok. stejné, tam pak je těžké rozeznání; na př. po biedě (biedě dat. i lok.). Tu pojímán později tvar biedě atd. za lok. Při tom zmatení mohl se někdy položiti i dat. s po místo lok. s po; na př.: … bylo zámutkóv mnoho po Arnoštovi dobrému, po tom muži šlechetnému Baw. 269.
III. 1. Lokál s po vyslovuje, po kom (ve smyslu = kde, kudy, podle koho, za kým…?) co se děje nebo jest. Na př.:
řezník běží po vsi Hrad. 135ᵇ; po všiej zemi běhajúce DalJ. 8; po všem světě Mast. 55; po všem světě o jejie krásě mluviechu DalJ. 47;
![[476]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00484.jpg){kind=link}