Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<446447448449450451452453454>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[450]číslo strany tiskuse nese, a zvláště na jehož vrchní stranu se nese. Při slovesích pohybu znamená cíl, směr. Na př.: vésti koho, jíti na horu atp., (Vršovici) na velezskú horu koně vyvedú DalC. 34; Čechové na Prahu vzběhú t. 36; ženo, když pójdeš na město, dobudeš mi kvasnic v těsto Hrad. 136ᵇ (na město, t. j. do města, do něhož cesta stoupá); když koláčiev napekú, hned je na miesto povlekú t. 137ᵃ (též); Čechové po řebří na zed leziechu DalC. 47; – jíti na les, na které chcemy lesy jiti? Hrad. 5ᵇ; s velikým strachem na les běžím Otc. 103ᵇ; – jíti na pokoj, všed na pokoj Otc. 122ᵇ;– nésti na údolé, tělo mé matky po jejie skončení vezmúce na údolé, ješto Josafat slove, neste ML. 24ᵃ; – vzníti na stolec, Bořivoj na otcóv stolec vznide DalC. 23; – přijíti na svět, ty s’ proto na svět přišel Modl. 43ᵇ; – vstúpiti na nebesa, tvé vstúpenie na nebesa t. 32ᵃ; – vsiesti na kóň, potom s ní (Břetislav s Jitkou) na kuoň vsěde DalC. 42, jenž vsědáš na koně tvé ŽWittb. Hab. 8; – vzbíti na kolo, (dievky) Ctirada na kolo vzbichu DalC. 13; atpod.

Z významu tohoto (místního) vyvinuly se další jiné, přenesené.

Některá rčení:

jíti na trh, na lov, na žen, na hody, na súd, na muku atp.: kdy sě chcvě na trh bráti? Hrad. 124ᵇ; musímy na lov t. 5ᵇ; Ruth chodila na žeň Ol. Ruth. 2, 22; poďte na súd Pass. 348; tak pak přěd ciesař na súd přišli Pulk. 115ᵃ; pozva jeho (Boleslav Václava) do Boleslavě na hody DalC. 30; žena své súsědy (fem.) na radovánie sezvala Kruml. 77ᵃ; po modlitvě abychom šli na naše diela t. 191ᵃ; na zpověd běžeti t. 253ᵇ; tehdy on dobrovolně jdieše na muku ad supplicium Ol. 2. Mach. 6, 19; ten na smrt teče AlxV. 1802; sv. Petr na ukřižovánie veden Pass. 301; jíti na mši, na kázání, na požehnání, na pout Us. nč.; dáti se na pochod, na útěk Us. nč.; (ten) odda sě na běh Otc. 10ᵇ; Libušě sě na své věšťby vzpusti DalC. 10ᵇ; –

přijde na to: vždy ť přijde když tehdyž na to, že se každému neřád jeho ohořčí Šach. 291ᵇ; –

jíti, udeřiti, hnáti, mluviti, žehrati, žalovati na koho (= proti, nepřátelsky): král vojensky na Uhry jide DalC. 24; naliť Sasici na kněz udeřili t. 50; hna na ň s uostrú bradaticí AlxV. 1700; každý na ň (na Ježíše) usiloval Vít. 51ᵃ; lidé počechu na ň porokovati ML. 50ᵃ; zdali jest (kto) na koho pořekl zlý skutek Kruml. 241ᵃ; jě sě na ň (žena na Petra) praviti Hrad. 84ᵇ; to na knězě Vitošě mluvichu t. 84ᵇ; již zlobivě mluvie na mě adversus me ŽWittb. 34, 26; jižto zlosti mluvie na mě ŽKlem. tamt.; (abatyšě) prostořěcě sě na ň (na knížete) prosu DalC. 45; zle pomlúvajiúc na ň z toho AlxH. 10, 3; licoměrník na ni (na Marii) žehráše Kruml. 244ᵃ; Marta na ni (na sestru) vrtrala tamt.; tolik Kochan na bratřiú soči DalC. 36; král … jě sě na ciesařě žalovati t. 24; Polené

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).