[408]číslo strany tiskurozhoří ŠtítV. 71; nebudeš mazati sě olejem HusE. 1, 56, poclilebník olejem pochlebenstvie ho pomaže 1, 261, olejem pomaže dietěte na prsech Štít. uč. 115ᵇ; (modlitba) není dobrú myslí omašťena HusE. 1, 308; mastmi drahými byl jest obalen t. 2, 244, (kámen) mchem se obalí ŠtítV. 236; biech oblečen silú jako rúchem Štít. uč. 150ᵇ, bielým rúchem oblečeni HusE. 1, 115; již se jabloň květem přioděla Jablonský (1856) 250; radostiú sě skály opášiú ŽWittb. 64, 13; lidé ozdobují jej (dóm) oponami ŠtítV. 260, stolice zlatem ozdobená t. 81; aby (ženy) sě neokrašlovaly zlatem, perlami, kamením drahým t. 118; otýkajte mě kvítím HusE. 3, 269; plotem opletú tě t. 2, 307, cesta rozmarinkou opletená Suš. 20; ohněm tu modlu obkládali Har. (Bartoš 42); kámen často hýbaný neobroste mechem ČMudr. 379; síň perskými koberci obestřena Mitr. (Bartoš 42); střecha olovem obita Har. (t.); Kristus sprostnými plenami byl povit Pass. (Bartoš); s tváří plátnem přikrytau Har. (t. 42); kapradí krví zbarvené ErbKyt. 31; tu jsme se vodau na cestu opatřili Har. (Bartoš 45); vodau čerstvau zásobiti se hleděti t. (t.); nahého rúchem omysliti třeba Štít. uč. 138ᵃ, vždyť jej (bůh člověka) omyslí potřebú jeho Štít. uč. 18ᵇ; (Konstantin) ten kostel dary obohatil Har. (Bartoš 45); Bořivoj klášter platy nadal Háj. (t.); založ mne penězi Suš. 325; jej (sv. Václava) knězem zvolichu, Boleslava Boleslavem (t. j. městem, krajem) otdělichu DalC. 25; knihy zlatem okované HusE. 1, 369, stavení bramorové, stříbrem zlatem kované Suš. 178; tabule, drahými kameny a perlami vysázené Har. (Bartoš 42); stěny drahým jachontem vykládané Čel. (t.); když tu věži děláchu, tvrdými cihlami ji skládáchu DalC. 1; (Přěmysl) vzvede dřěvem hrad t. 11; což budeš dělati zlatem i střiebrem Ol. 3. Esd. 8, 17, tu udělachu domek dřěvem a hlinú Otc. 483ᵃ; jímž (zlatem) bě voz zdělán AlxH. v. 81, hrobu kamenem mramorovým vzdělaného VšehJ. 439, na kameni, jímž si přepevné zdi udělal MudrC. 4ᵃ; kostel kamenem a dřevem ustavený HusE. 1, 24; (člověk) snadno se zprzní některými hřiechy Štít. uč. 156ᵇ, (duše) jest hřiechem zprzňena HusE. 1, 17; (kněžie) kněžstvie svými hřiechy skvrnie t. 1, 134, jíž (nečistotú) sú sě poskvrnili Štít. uč. 111ᵇ; bv kto se nezšpinil hřiechem ŠtítV. 104; (lidé) hřiechy valně sú sě zšeředili Štít. uč. 19ᵃ; čím srdce přeplněno, tím ústa přetékají ČMudr. 20; kdo štěstím oplývá, na mnohé se nepamatuje t. 152; Kristus krvavým potem se potil Har. (Bartoš); a sen již mra krví vracie AlxV. 1758; (saň) počala jedem stříkati Suš. 7; maso bez soli zvonělo by sě i červy rozlezlo ŠtítBud. 179, lóno červy se jest rozlézalo VšehJ. 441; hospodář má páchnouti větrem a hospodyně dýmem ČMudr. 375, čímž naplníš nový hrnček, tiem ť rád zapáchá ŠtítV. 56; chtěl zápachem vonným kaditi Har. (Bartoš); člověk (vrtký) vypustí řeč, ješto bude hněvem smrděti ŠtítV. 197, víno sudem smrdí ŽerList. (Bartoš): (prsi cierkve svaté) toho