[268]číslo strany tiskuČíslovky pět, šest, sedm, osm, devět, desět jsou svým původem jména. To vychází na jevo z dokladů, jako jsou: sing. akk. vol všicknu deset (t. duši) totam decadem Hod. 88ᵃ; veď třetí devět svědkóv Rožmb. 134; tu pět (t. grošův) provrhu Hrad. 125ᵇ; sing. gen. neb nechtěl třetie sedmi naplniti (Comest. 38ᵇ; sing. instr. mój rod pětiú pramenóv bude kvísti DalC. 6; plur. gen. otečteš sedm sedmi septies septem Ol. Lev. 25, 8 atp.
2. Čísla 11, 12 až 19 vyjadřují se číslovkami jeden … složenými s výrazem na-desěte. Znamená tedy na př. tři na desěte = 3+ 10, sedm na desěte = 7 + 10 atd. Tvar -desěte je podle sklonění souhláskového k nom. sing. desět. Úplné -desěte nezachovalo se však, nýbrž výraz ten sklesl v příponu, jejíž původ a význam se nepamatoval a která pak na stránce své hláskové rozmanitě sě měnila. Změnami těmi vznikly zejména tvary:
jeden … ná-dcěte, -dcete, na př.: jich viec nenie než dvanádcěte Pass. 164; patnádcěte let Vít. 10ᵃ; sedmnádcěte let Pass. 219; –
jeden … ná-dcět, -dcet, na př.: já vás dvanádcět vzvolil Krist. 57ᵇ: dvanádcet muží AlxV. 1222; třinádcět let Pass. 166; synóv šestnádcet Ol. 1. Par. 4, 27; –
jeden … ná-dste, na př.: dvanádste dní Krist. 28ᵃ; čtrnádste let t. 5ᵇ; osmnádste nedělí Řád pz. 70; –
jeden … ná-dcte, na př.: třinádcte chudým Pass. 71; patnádcte páteřóv ML. 14ᵃ; za osnádcte (sic) let Ol. Súdc. 10, 8; –
jeden … ná-cte, na př.: dvanácte apostolóv Pass. 169; jedenácte Blah. 266; jedenácte Us. nč.;
jeden … ná-ste (-zte), na př.: dvanáste Pulk. 99ᵇ; čtrnáste lodí Mill. 9ᵇ; čtrnázte let Hrad. 61ᵃ; –
jeden … ná-dct, na př.: dvanádct DětJež. 2ᵇ; patnádct let Alb. 21ᵇ; –
jeden … ná-dst, na př.: k dvěmanádst apostolóm Krist. 57ᵇ; po pětnádst stupních t. 4ᵇ; –
jeden … ná-ct, na př.: dvanáct Ben. 3. Esdr. 8, 67; jedenáct Us. nč.;
jeden … ná-st (-zt), na př.: dvěmanázt mužóm Pass. 347; jedenást, patnást BartD. 1, 15 (zlin.) atp. Srovn. III, 1, § 329.
3. Čísla 20, 30… až 90 (t. j. desítky od 20 až do 90) vyjadřují se spřežkami, které vyslovují příslušný násobek desítkový. Na př. dva-desěti = 2 × 10, tři-desěti = 3 × 10, sedm-desát (desát = gen. plur.) atd.
Úplné -desěti se nezachovalo, nýbrž se změnilo v -dcěti, -dceti, -ceti, dcet, -cet. Na př.: třidcěti peněz Hrad. 74ᵇ; čtyřidcěti dní Alb. 9ᵃ; tisícóv třidceti AlxV. 395; (přijal) čtyřidceti kop KolČČ. 125ᵇ (1550); (koupil) třidcet záhonuo t. 134 (1550); nč. třicet, čtyřicet, u spisovatelů starších -dcet atp.
Úplné -desát se zachovalo; na př.: patdesát Krist. 67ᵃ; paddesát AlxH. 4, 19; nč. padesát, šedesát atpod.
![[268]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00276.jpg){kind=link}