[116]číslo strany tiskua z vězenie vypravenu Vít. 29ᵇ; lépe nám jest ctně zbitu býti DalC. 68, 14; třeba opatrnu býti věřícím HusE. 2, 386; v tom věku třeba pilnu býti jinochóm a děviciem t. 2, 64; lépe by bylo jim viery nepřijímati, než přijmúce nevěrnu pánu bohu býti t. 2, 421; nelze nám býti veselu Us. spis. nč.
Obojí rčení jsou rčení ustrnulá, přenesená ze sing. do plur. Říkalo se s náležitou shodou na př.: spasena mě učiň ŽWittb. 3, 7; nelze beze krstu spasenu člověku býti HusPost. 110ᵇ; – ty jisté jinde pochovány nalezneš Pass. 400; aniž všem (vdovám) slušie bývati saměm Štít. uč. 50ᵃ. Ustrnutím akkusativu a dativu sing. vznikly pak vazby shora uváděné.
10. Je-li podmětem výraz A a B nebo A s B atpod., bývá přísudek v plur.; na př.:
Julian znamenav, ež svatý Jan a svatý Pavel … sbožie chudým rozdávají, vzkázal jim a řka: Služte mi a buďte při mně … K tomu svatý Jan a Pavel odpověděsta a řkúce: Byli smy … Pass. 383; Petr a Pavel s niú (Marií) jidú Hrad. 30ᵃ; ten s Kraterem a s Volkonem ... přispěchu k Filotě AlxV. 1634; Jan evangelista s jinými plakáchu Vít. 56ᵃ; Přemysl s Libuší na Libušín se vrátili Háj. Z.
Jindy tu bývá sing. nebo du.; srovn. § 141 č. 2 a 145 č. 2.
11. a) Je-li podmětem číslovka (určitá nebo neurčitá) tvaru singulárového, ale významu plurálového, bývá v jazyce starším přísudek zpravidla v plur. Doklady tomu:
pět: jakž sě pět smyslóv roztirhají Alb. 28ᵇ; pět tisíc lida na vieru křesťanskú sě obrátili a inhed pro Jezukrista smrt trpěli Pass. 322; pět (kněží) byli nalezeni dosti slušní WintCírk. 1, 208 (nč.); –
šest: když šest dní pominuchu AlxV. 2190; toho časa českých mníškóv šest u polském lesu sediechn DalC. 37; spadechu šest a třidcěti člověkóv Lit. Jos. 7, 5; biechu tu šest honcóv EvOl. 215ᵃ; –
sedm: sedm tisícóv mužóv slušeli (k bohu) Štít. uč. 69ᵃ; druhých sedm čiestí příslušejí k člověcství Alb. 49ᵇ; naplnichu sě sedm dni Ol. Ex. 7, 25; popadnú sedm žen muže EvOl. 135ᵇ; těch sedm úředníkuov u desk sedají VšehK. 99ᵃ; sedm bratřěncóv s matkú jěti a králem nuzeni Lit. 2. Mach. 7, 1; –
osm: táhniechu vóz osm koní AlxH. 2, 7; osm duší spaseny jsú od vody EvOl. 138ᵃ; –
devět, desět: však desět uzdraveni sú a devět kde jsú? HusE. 2, 340; potkachu jeho deset mužóv EvOl. 292ᵇ; těch X. k. gr. (t. deset kop grošů) sau na právě zůstali KolČČ.; –
*šest na desěte: 16 lotrů vsedli na vůz WintObr. 2, 163 (z r. 1523); –
sto: zdáše (sě), by v tu dobu sto hromóv spolu vzehřměli AlxB. 2, 22; –
![[116]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00124.jpg){kind=link}