byly Vít. 12ᵃ; nad námi hory na spadnutí visely Har. 2, 66; dům je na spadnutí, oheň je na shasnutí, jsem na odchodu Us. nč.; –
na penězích, na koláči = za peníze, za koláč (úplatek): kak opět chváliti svědečstvo, ješto (lidé) svědčie na penězích a nevědúc, co svědčie? Štít. uč. 82ᵃ; páni mordéře propúštějí na peniezích (sic) HusPost. 131ᵇ; ješto vší obci k škodě bratrstva (spolky) přehlédají na koláči Štít. uč. 88ᵇ, –
na čem = k čemu, proč: by ť nebyl tak udatný muž (Tandariáš), na čem by jej sem kdy poslal? Baw. 163ᵇ; –
položiti na bedřě svém, položiti sě na modlitvě, padnúti na těle, postaviti na vozě …. (zvoleno pojetí kde? za kam? v adverbiálnich výrazích místních a přeneseně i v jiných): (muž) polož meč na bedřě svém ponat gladium super femur suum Ol. Ex. 32, 27; na parách položiece (mrtvoly) Otc. 61ᵇ; na nosidlách tělo položivše Pass. 327; na modlitvě sě položi ApŠ. 19; postavi (světlo) na sviecnu Otc. 172ᵃ; na vozě oděnce postaviece t. 425ᵇ; jediné pláště na sobě pověsivše t. 393ᵃ; (choť) na jeho (Alexiovu) svatém tělu padši Pass. 327; Prokop … na kolencí klekajě a na svých prsech padajě Hrad. 11ᵇ; kolikokrát jemu o tom myšlenie na srdci padne Kruml. 251ᵇ; (Kateřina) padši na podlazě i usnu Kat. v. 704; tehdy ciesař na svéj sieni sě odtad vráti Pass. 77; aby nebyl na kněžském stavu svěcen t. 231; Poděbrazští řebří na štítě přijěli DalC. 47 (na štít); ješče dva voly mám, oba na offěřě prodám, na vosku a na příkrově Hrad. 108ᵇ (na offěru, na vosk, na příkrov, totiž při pohřbu); –
na-dléch, na-dlúzě, na-krátcě, na-mále, na běhu, na straně, na zlatě … (v jistých výrazích adverbiálních): sic nebudete moci na dléch trvati Troj. 210ᵃ (na dlouho, délkou, po delším čase); takové věci na dléch sú na dobré nevycházely KorMan. 175ᵇ; nemóžeš na dlúzě trvati AlxV. 1958 (dlouho); ten boj postá na dlúzě t. 1642; nesnadno čistota s tiem móž tráti na dlúze Štít. uč. 44ᵃ; já vám povědě na krátcě UmR. 12; o tom sě tu píše na krátcě Pass. 286; řkúc na krátce OpMus. 200ᵃ; kak jest na mále postála čáka vlasti Jid. 8; (Alexander) panoval dosti na mále Štít. uč. 8ᵇ; o relaciech na běhu připomenu VšehK. 235ᵇ (zběžně); o trhu co se píše, toho na straně nechaje t. 100ᵃ; (dluh) by nemohl odbyt býti než zlatými na zlatě t. 150ᵃ; na mnoze Us. nč.
3. Předložka na bývá na pohled vložena do spřeženiny; na př.: bych nic nemohl učiniti … jedno svému tvorci k chvále i všěm svátým ne-na-mále Hrad. 123ᵇ; čije tě k sobě ně-na-čem t. 35ᵃ.
4. Opakuje se, když příslušný výraz lokálový se skládá ze členů dvou nebo více. Na př.: (Maria) na modlitvě na svéj bieše Hrad. 61ᵇ; na jeho (Ježíšově) na všem těle Plankt. 169ᵃ; na jiném na všem Comest. 36ᵇ; léhanie na zemi na holéj Otc. 3ᵃ; na hořě na vysoké Ol. Ezech. 17, 22; položím tvář svú na člověku na tom tamt. 14, 8; jakž obyčej jest na
