čarujícieho a jedovatého čarujíce múdře. Ps57,7 Buoh zetře zuby jich v ustech jich, třěnovníky lvové zláme hospodin. Ps57,8 K ničemu přídú jako voda zběhujície, natáhl lučišče své, doniž nezemdlejí. Ps57,9 Jako vosk, již plóve, odjěti budú, spadl oheň i neviděli slunce. Ps57,10 Dřieve než rozuměly trnie vaše hloha, jak živé, tak v hněvě pozře je. Ps57,11 Vzraduje sě pravý, když uzří pomstu, ruce svoji umyje ve krvi hřiešníkově. Ps57,12 I die člověk: „[Ač]text doplněný editorem[576]Ač] Si lat. ovšem jest ovoce pravému, ovšem jest bóh, súdě je na zemi.“ Chvála…
Tiemto žalmem David volal k hospodinu, když Saul kázal oblehnúti duom, v němž byl David.
Ps58,1 Ps58,2 Zprosť mě od nepřátel mých, bože mój, a od vstávajících na mě vyprav mě. Ps58,3 Zprosť mě od činících nespravedlnost a od mužóv krevných spas mě. Ps58,4 Nebo tedě, jěli duši mú, obořili sě na mě silní. Ps58,5 Ani nespravedlnost má, ani hřiech mój, hospodine, bez nespravedlnosti sem běžal i opravich. Ps58,6 Vstaň k potkání mému a hlédaj a ty, hospodine, mocný bože, bože Israhelóv, přizři k navščievení všech vlastí, nesmiluj sě nade všěmi, již činie nespravedlnost. Ps58,7 Obrátí sě k večeru a hlad budú trpěti jako psi a vztúlají se po městě. Ps58,8 Toť, vzmluvie usty svými a meč ve rtú jich, nebo kto slyšal jest? Ps58,9 A ty, hospodine, zsměješ sě jim, v ničež uvedeš všicky vlasti. Ps58,10 Sílu mú k tobě vzchovaji, nebo, bože, přijimatel mój si, Ps58,11 buoh mój, milost jeho přědende mě. Ps58,12 Bóh pokázal mi na nepřátely [mé]text doplněný editorem[583]mé] meos lat.: „Nezabíjej jich, ať někdy zapomanú lida mého.“ Rozpraš je v síle tvéj a slož je, zasloniteli mój, hospodine, Ps58,13 vina úst jich, řeči rtóv jich, aby byli popadeni v pýše svéj. A z mrzkosti a lži zvěstováni budú Ps58,14 v dospění, v hněvě dospělém, i nebudú. I zvědie, že buoh bude vlásti Jakubem a krajinami zemskými. Ps58,15 Obrátie sě k večeru a hlad budú trpěti jako psi a vztúlají se po městě.