den vzovu tě, toť, poznáš, že buoh mój jsi. Ps55,11 U boze vzchválím slovo, v hopodinu zchválím řeč. U boze jměl sem naději, nevzbojím sě, co mi učiní člověk. Ps55,12 Ve mně sú, bože, slibi moji, jěž vráci, chválenie tobě. Ps55,13 Nebo zprostil si duši mú z smrti [a]text doplněný editorem[557]a] et lat. nohy mé od poplzu, abych se slíbil přěd bohem v světle živých. Chvála otci…
Tento žalm přísluší k dřěvním žalmóm.
Ps56,1 Ps56,2 Smiluj sě nade mnú, bože, smiluj sě nade mnú, nebo v tě úfá duše má. A v stieni křídlú tvú budu mieti naději, doniž nemine nespravedlnost. Ps56,3 Vzvolaji k bohu vrchnímu, bohu, jenž dobře učinil mně. Ps56,4 Poslal s nebe i vyprostil mě, dal jest v rúhotu, již potlačijí mě. Poslal buoh milost svú a pravdu svú Ps56,5 [i]text doplněný editorem[562]i] et lat. duši mú zprostil z prostřětka ščeňátkóv lvových. Spal sem smúcen. Synové člověčí, zuby jich oděnie a šípové a jazyk jich meč ostrý. Ps56,6 Vzvyš sě nad nebesa, bože, a na všiej zemi sláva tvá. Ps56,7 Osidlo upravili nohám mým a sklonili duši mú. Kopali přěd obličejem mým dól i upadli veň. Ps56,8 Hotovo srdce mé, bože, hotovo srdce mé, vzpievaji a chválu řku hospodinu. Ps56,9 Vstaň, slávo má, vstaň, žaltáři a húsle, vstanuti v zábřězk. Ps56,10 Vzpoviedaji sě tobě v lidech, hospodine, a chválu řku tobě u vlastech. Ps56,11 Nebo zveličena jest až do nebes milost tvá a až do oblak pravda tvá. Ps56,12 Vzvyš sě až na nebesa, bože, a na všiej zemi pravda tvá. Chvála oci i synu…
Tento žalm učinil David, porúčeje duši svú a všicku svú truchlost, když všichni lidi nepokojné viděl, a tak řka:
Ps57,1 Ps57,2 Ač zajisto snad pravdu mluvíte, právě suďte, synové lidščí. Ps57,3 A todě, v srdci nespravedlnosti činíte, na zemi nepravdu ruce vaše kládáta. Ps57,4 Odlúčili sú se hřiešníci od života, blúdili sú od lože svého, mluvili sú křivotu. Ps57,5 Rydánie jich podlé podobenstvie hadového, jako králíkovie hluchéj a zatiskujie uši svoji, Ps57,6 jenž neuslyší hlasu čarujícieho