dlúho meškáme, tohoto světa hubeného a skoro minutého s velikú žádostí se držíme? Snad jest to proto, že královstvie naše jest z tohoto světa, protož z tohoto světa chtiec i nechtiec nám jest s něho jíti. Jedno ty, milý bože, rač nám po smrti milost svú dáti.“ Amen.
Tuto náš pán Ježíš almužny prosil, pryč jda, aby na tomto světě kázal
Když tak náš milý Spasitel Ježíš Kristus po cestě jda, od rozličných lidí svatú almužnu bráše a prosieše. I šel skrze Jordán a tu jest nalezl svatého Jana Křtitele, an lidi hřiešné, ješto k němu přichodili na púšť, všechny křtieše. K němužto Ježíš jda, vece: „Prosím tebe, svatý Jene, pokřti mě podlé těchto, ješto tuto křtíš.“ Jehožto svaté božstvie skrze Ducha svatého uznamenav, tehda velmi vzdychaje i vece: „Hospodine, já mám od tebe pokřtěn býti, a ty s pak přišel ke mně?“ K němužto Ježíš odpovědě: „Ponechajž toho nynie, tak nám slušie Písmo naplniti.“ Jakožto by řekl: Nezjevuj toho nynie aniž toho provolávaj komu, neboť jest ještě čas mój nepřišel mého přepovýšeného veleslavenstvie. Nebť jest toto čas mé pokory a poníženie mé podlé mého tělesenstvie. To svatý Jan uslyšav a znamenav jeho svatú vóli, jakž kolivěk s strachem k tomu povolil, svého milého Spasitele ihned jest pokřtil.
V kterúžto hodinu křtieše svatý Jan pána Ježíše, máme znamenati, žeť se jest zjevila svatému Janu Trojice svatá, nebo jest hlas boha Otce byl slyšen řkúcí: „Tentoť jest syn mój milý, v němž mi jest se dobře zalíbilo, jeho poslúchajte.“ Tu praví svatý Řehoř: „Toť čas, milý Spasiteli, ješto jsi dávno mlčal. Jižť jest čas, rač světu pověděti a promluviti, neboť nám všem buoh Otec tvój kázal tebe poslúchati.“ Protož se tuto skonává, že náš milý Spasitel všecka tato léta mlčal, s velikú pokorú jest toho tajil, potom od třidcátého léta velmi hlučně jest promluvil a řka takto: „Ó, vy rozliční lidé, učte se ode mne, neboť jsem já tichý a pokorného srdce.“ A tak kázal jest a učil bez přestánie, nemocné uzdravuje a jiné rozličné skutky svaté čině až právě do svého umučenie, jakož o něm široce v zákoně psáno jest.
